Jazykové připomínky

Vážený pane doktore,

omlouvám se za další upozorňování na nevyváženost zpravodajství ČR2. Někdy před posledním víkendem jsem před zprávami při přehledu jejich obsahu slyšel, že učitelé dostanou přidáno až v příštím roce, ale jen tolik, že se dostanou na 110 % průměrného platu. Tato jedna věta by snad měla stačit o obsahu zpráv. Ale přidána byla i další věta, že tím se sníží jejich reálný plat. Myslím si, že tato druhá věta už vychýlila nevyváženost zpravodajství a byla tam možná vložena ze „zlé vůle“ k vládě!

Již před časem jsem upozorňoval zdůrazňování země Čechy a přehlížení Moravy a Slezska ve vysílání ČR2 a Vy jste mě ujistil, že se toho mohou dopouštět jen osoby, které nejsou zaměstnány v rozhlasu. Když jsem dnes kolem půl sedmé ráno uslyšel pozvání k poslechu nějakého pořadu o rozdělení našeho státu a v něm se ozvalo, že bude také o tom, jak se o tomto rozdělení uvažovalo v Čechách a na Slovensku, tak už mě to opravdu nadzvedlo! Totiž uvědomil jsem si, že o víkendu jsem už slyšel v pořadu o Janu Třískovi, že musel emigrovat, i když by chtěl zůstat v Čechách. A přitom jsem si vzpomněl, že i předtím v týdnu p. Prostějovský se vyjádřil také o něčem v Čechách a na Slovensku. Přitom se i Slováci s tou předložkou „na“ necítí polichoceni. Viz také pocity Ukrajinců s naším vyjádřením s předložkou na při hovorech o přináležitosti něčeho k Ukrajině.

Jak vidět, je třeba osobám vystupujícím ve veřejnoprávním rozhlase stále připomínat, že sousloví „v Čechách a na Slovensku“ není žádoucí používat, protože uráží nejen obyvatele Moravy a Slezska, ale i občany Slovenska! Mne obzvláště irituje!

S pozdravem

M. M.

_______________________________________________________________________

Vážený pane,

souhlasím s Vámi, že označení Čechy ve smyslu Česko je nemístné a neobhajitelné. Vzhledem k tomu, že Český rozhlas vysílá 24 hodin denně na 25 stanicích, je prakticky nemožné docílit toho, aby se tento jev, ale stejně tak řada jiných problémů, v živém vysílání neobjevil. Upozorňuji na to vedoucí pracovníky i Oddělení vzdělávání a mohu Vám slíbit, že budu hledat další způsoby, jak toho dosáhnout.

Co se týče slovního spojení "na Slovensku", nezaznamenal jsem nikdy od rodilých mluvčích jinou variantu než tuto. Pokud slovenská veřejnost tuto vazbu opustí a nahradí ji vazbou "ve Slovensku, do Slovenska", má na to plné právo, to je jediné, co k tomu mohu říci. Čeština na to může, ale nemusí zareagovat. Jazyk je poměrně inertní vůči ideologickým konstruktům, takže teorie, že spojení "na ..." vyjadřuje regionalitu, kdežto "v ..." státoprávní identitu, nepotvrzuje. Čeština stejně tak užívá předložku na ve spojení se státy jako Malta nebo Island, aniž by tím měla být dotčena jejich státoprávní identita.
Zlou vůli k vládě nelze dovodit z informace, kterou uvádíte. To je konstatování faktu, který je třeba zasadit do kontextu, že učitelům je dlouhodobě slibováno 130 % průměrného platu. Naopak registruji řadu stížností posluchačů, kteří poukazují na to, že moderátoři Českého rozhlasu v debatách přistupují k členům vládní koalice vlídněji a empatičtěji než k zástupcům opozice. V jednotlivých případech to nemohu popřít, ale v celku pokládám zpravodajství a publicistiku Českého rozhlasu za poměrně vyvážené. To potvrdily i výsledky analýz, které prováděla Rada Českého rozhlasu.

S pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu

________________________________________________________________________

Vážený pane doktore,

včera večer při reklamě na nějaký budoucí pořad znovu zaznělo ono “v Čechách a na Slovensku”, které nemohu ani vystát! Nedokážu si vysvětlit, že to někdo vůbec může vyslovit! Takto to má širokou popularizaci, a bylo by to třeba důsledně potírat!

To, co uvádíte, že moderátoři nepřistupují k vládě vlídněji, jsem nějak zvlášť nezaznamenal. Ale v České televizi je mi jasné, že dávají mnohem větší prostor opozičním politikům. Není dne, aby Schillerová nevystoupila alespoň třikrát a nekydala hnůj na vládu. K ní se často přidává Havlíček a trochu méně R. Vondráček, ale také zástupci SPD předseda Okamura a R. Fiala. Zástupci koalice už ani nevystupují, aby obhajovali své postoje.

Ale, proč dnes vlastně píši, je vyjádření v rozhlasových zprávách dnes ráno. Zněl tam název nemoci v anglické výslovnosti AIDS jako eids, ale vzápětí na to zazněl virus nemoci HIV v české výslovnost hiv. Proč tam nebyla také anglická výslovnost ve tvaru ejčajví? Nebo raději naopak, proč nevyslovují AIDS jako aids? Nedávno začala zprávařka v ČT vyslovoval název města Cherson jako šerson. Ale po dvou taktovýchto vysloveních najednou začala vyslovovat cherson. Dostala pokyn ve sluchátkách, nebo jako to vlastně bylo?

S pozdravem

M. M.

________________________________________________________________________

Vážený pane,

rozumím velmi dobře Vašemu údivu nad zmatkem v jazyce. Pracoval jsem velmi dlouho jako redaktor a mám vlastně stejné pocity jako Vy. Jediné, co k tomu mohu říci, je, že čeština je stejná jako její uživatelé. Snaží se o racionalitu, ale je plná výjimek, nesystémových prvků, tak trochu si dělá, co chce, a žádná pravidla to nemohou v úplnosti zvládnout. Proč máme fotbal, ale házenou, a ne handbal, proč říkáme BBC anglickou výslovností „bí bí sí“ , ale USA českou výslovností „u es a“? Nikdo na to nedá jednoznačnou a vyčerpávající odpověď. Jsou to nesystémové prvky a nikdo je nedokáže zcela z jazyka odstranit. K tomu přistupují další faktory jako rozkolísanost normy, možnost užívat dublety v závislosti na zvoleném kódu (spisovná – hovorová – obecná atd. čeština), přičemž jednotlivé formy jazyka jsou částečně prostupné.

Kolísání normy dobře ukazuje Vámi zvolený příklad dvojí výslovnosti zkratkového slova AIDS. Pokud byste měl zájem, doporučuji Vám např. tyto odkazy:

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=6723 
https://plzen.rozhlas.cz/mluvena-cestina-6800600 

Naproti tomu anglická výslovnost jména Cherson je jednoznačná a neoddiskutovatelná chyba, je možné, že na ni byla hlasatelka upozorněna, anebo ještě spíše si ji sama uvědomila.

S pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu