30 let Českého Krumlova v UNESCO. Z omšelého městečka se stal cíl milionů turistů

15. prosinec 2022 08:36

Před 30 lety se Český Krumlov dostal na Seznam světového kulturního dědictví. Výbor UNESCO na zasedání v americkém Santa Fe v prosinci 1992 ocenil unikátně zachovalé historické centrum. Od té doby jezdí do města miliony turistů z celého světa.

„Určitě si toho vážím. Byla jsem ráda, že Krumlov je všude známý,“ říká Ludmila Ruzhová, která žije na českokrumlovském sídlišti Mír. Zápis na seznam UNESCO bere jako prestižní záležitost.

Další obyvatelka Helena Pospíšilová naproti tomu vnímá i některé negativní stránky, třeba enormní příliv turistů před pandemií koronaviru. „To bylo hrozné, šla jsem do města třeba jednou za rok, protože to se nedalo. A teď sleduji, že už se to zase pomalu vrací,“ popisuje.

Od roku 1992 přijely do Českého Krumlova desítky milionů turistů. Hlavním lákadlem se stal zámek. Zápis měl ale podle kastelána Pavla Slavka velký dopad na celé město. „Omšelé, málo známé místo se během deseti, patnácti let zaskvělo jako diamant v koruně cestovního ruchu České republiky, iniciovalo to nesmírnou aktivitu státu, regionu, obce, privátních majitelů památek,“ říká.

„V první řadě se udělaly kompletní inženýrské sítě všech ulic, náměstí, včetně areálu zámku. Potom obnovy fasád, obnovy funkcí různých objektů, kde se hledaly nové služby související už s nastupujícím cestovním ruchem,“ vzpomíná.

Díky členství v UNESCO se podařilo lépe dosáhnout i na velké granty a dotace při obnově památek. „Je to elitní značka, a ta iniciuje zájem bank, sponzorů, státu. Toto všechno pak znamenalo, že v konkurenčním boji o grantové finance snáze a více uspěje místo, které má značku UNESCO,“ potvrzuje kastelán.

Pavel Slavko si dodnes vybavuje, jak prožíval prosinec roku 1992. „Když jsem někdy v odpoledních hodinách obdržel zprávu, že Český Krumlov byl zařazen do seznamu, tak to byla obrovská euforie. Vybavuji si, že mě to tak nadchlo, že jsem zůstal celou noc v kanceláři, připravoval jsem si představy do budoucna, maloval si, co všechno se bude moci obnovit. Samozřejmě některé představy byly strašně naivní, ale některé se naplnily nad očekávání,“ vypráví.

Čtěte také

I díky značce UNESCO se velká část turistů rozhoduje, jestli místo navštíví. „Značka UNESCO je prioritním důvodem pro návštěvníky ze zahraničí, ti před covidem tvořili až 70 procent našich turistů. Od roku 2020 je ale situace úplně jiná, většina návštěvníků jsou Češi. Před pandemií pracovalo v cestovním ruchu asi 3700 lidí, což představuje až čtyřicet procent pracovních míst,“ uvádí mluvčí radnice Petra Nestávalová.

Podle průzkumu agentury STEM / MARK míří díky značce do Krumlova 74 procent zahraničních turistů a 54 procent tuzemských. Letos chyběla ve městě oproti době před covidem zhruba polovina návštěvníků, část z nich se vrací právě i díky zápisu na seznamu.

Členství v UNESCO ale ohrožuje umístění otáčivého hlediště v zámecké barokní zahradě. Konstrukce, která patří městu České Budějovice, svým vzhledem totiž narušuje hodnotu památky. „Otáčivé hlediště by vůbec v barokní zahradě zámku být nemělo. Byli jsme už několikrát požádáni, abychom zvážili přemístění, případně vytvoření nového otáčivého hlediště, které by ale muselo být de facto neviditelné, aby hodnoty zahrady nepoškozovalo,“ říká Dita Limová z ministerstva kultury.

Spolu s Českým Krumlovem se na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO dostaly v roce 1992 Praha a Telč. Celkem má Česká republika na této prestižní listině 16 památek.

autor: Petr Kubát
Spustit audio

Související