Abychom ochránili své duševní zdraví a demokracii, potřebujeme zvyšovat odolnost vůči nejistotě, říká psychiatr Horáček

To, že v současnosti velké množství lidí věří dezinformacím, je podle Horáčka, který na toto téma vede výzkum v Národním ústavu duševního zdraví, způsobeno kombinací faktorů. Tím nejdůležitějším je však pocit nejistoty.

Čtěte také

Putin si nemyslí, že prohrává, ale hrdinsky vzdoruje agresi celého světa. Tak to bude i „prodávat“, uvažuje psychiatr Vevera

„Nejistota odpovídá situaci, ve které jsme, kdy náš mozek není schopen predikovat, co bude za chvíli nebo co bude v budoucnosti. Mozek je postaven na trvalém vytváření predikcí a jejich testování. A když se vnější svět nakonfiguruje tak, že se predikce nedaří stabilizovat, najít nejlepší predikci a otestovat ji, jsme dlouhodobě v procesu nejistoty a ta odpovídá vysoké úrovni stresu,“ vysvětluje Horáček.

Tolerance nejistoty souvisí s individualitou každého jedince. V momentě, kdy se ale svět dostane do komplikované situace, jako je například pandemie nebo válka, dokonce i lidé, kteří mají průměrnou úroveň tolerance nejistoty, začnou nejistotu prožívat.

Za komunismu byla většina věcí jistá

V situaci, kdy probíhá válka na Ukrajině a ekonomická krize, radí Horáček v prvé řadě snažit se porozumět situaci, která člověka znejišťuje.

Čtěte také

Nedostatek odborníků i velké stigma. Péče o duševní zdraví se musí stát politickým tématem, říká neurovědkyně Salomonová

„Kupříkladu si uvědomím genezi posledních 20 let, která nakonec vedla k válce na Ukrajině. Celý tento politický proces je celkem přehledný a dá se pochopit. V takovém momentě přestane člověka znejišťovat, protože ho znejišťuje to, co nechápe a nemůže predikovat.“

Studování historických souvislostí by tak podle Horáčka mělo vést k menší úrovni nejistoty mezi lidmi. „Abychom ochránili svoje duševní zdraví a současně demokracii, potřebujeme cíleně zvyšovat naši odolnost, respektive práh pro vnímání nejistoty,“ říká. Ten zvýšíme tím, že porozumíme situaci.

Současný stres podle Horáčka vychází z úplně jiných předpokladů než za dob reálného socialismu.

Mozek je postaven na trvalém vytváření predikcí a jejich testování.
Jiří Horáček

„Za komunismu byla situace naprosto přehledná. My jsme věděli, co bolševik udělá. Věděli jsme, co řekne na prvního máje. My jsme prostě věděli, co bude. Bylo to tíživé, vedlo to k patologii. Nebylo to však tak, že by predikční systém našeho mozku nebyl schopný vytvořit si predikci, která by byla následně potvrzena, jako to bylo třeba za covidu.“

Čtěte také

Dezinformace nejvíce zasahují děti a seniory, situace během prezidentské kampaně je alarmující, říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva

To je podle něj taky jedním z důvodů, proč někteří se sentimentem na komunismus vzpomínají.

„Situace byla velmi odlišná od toho, čemu dnes říkáme epistemická krize, tedy krize poznávacího procesu. Ta je spojená s naprosto bezprecedentním šířením dezinformací a konspiračních teorií. Má své podmínky, logiku a mechanismy, které musíme studovat. Nejistota vede ke specifickým patologickým fenoménům nebo naopak ke společensky patologickým fenoménům, kterých jsme svědky. Mezi ně patří polarizace, štěpení společnosti, radikalizace a víra v konspirační teorie,“ shrnuje Horáček.

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí, vysíláme v repríze z května 2023.