Adam Černý

Francie volí prezidenta. Jak předvolební kampaň ovlivnila ruská agrese na Ukrajině? A jak se po francouzských volbách může Evropa změnit? Čeká nás odchod Francie z EU?

Země, která se dostane do situace, kdy její počínání odsoudí většina členských států Organizace spojených národů, zažila zjevný diplomatický nezdar.

Původně to vypadalo jako dobrý a hlavně užitečný nápad. Když v roce 1997 Britové předávali Hongkong do čínské správy, obě strany vyzdvihly slogan „jedna země, dva systémy“.

Když velký a působivý konflikt přitahuje pozornost světa, bývá to příležitost v jeho stínu se postarat o zájmy v jiném regionu. Tak vnímá nynější válku na Ukrajině Čína.

Ruská válka na Ukrajině je vnímána jako převážně evropský konflikt, ale kvůli míře utrpení a kvůli rozsahu a míře sankcí se dotýká mnoha zemí ve světě.

Když si lídr italských pravicových populistů Matteo Salvini vyjel do Przemyślu, nejspíše si myslel, že na východě Polska nemají o dění jinde na kontinentu přehled.

Postup byl od počátku zřejmý. Od loňského podzimu stavěl Emmanuel Macron svou obhajobu prezidentského úřadu na domácím ekonomickém oživení a na roli evropského lídra.

Vladimir Putin svou invazí na Ukrajinu se nepokouší jen násilím měnit hranice v Evropě, ale nepřímo i ověřit, jak a která země je ochotna podporovat jeho nynější politiku.

Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Český rozhlas Dvojka vysílá k invazi na Ukrajinu prodloužený speciál Jak to vidí... Pozvání přijal Adam Černý, Andor Šándor a Michal Smetana. 

Pojem finlandizace se nyní tu a tam vynořuje jako příklad řešení krize vyvolané ruským vojenským tlakem na ukrajinských hranicích.