Adam Černý: Hlavního rivala vidí USA v Číně, ne v Rusku
Sedmnáct měsíců, tedy takřka jeden a půl roku od své prezidentské výhry měl Joe Biden v zahraniční i domácí politice napilno – od koronavirové pandemie, která si dodneška vyžádala ve Spojených státech na milion životů, až po reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině.
Zdálo se, že tlak aktualit vytěsňuje snad nejdůležitější bod americké globální agendy, kterou je strategické soupeření s druhou největší světovou ekonomikou, Čínou, která stále razantněji prosazuje svůj vliv v blízkém i vzdálenějším okolí. Tento dojem posílily i loňské, spíše neúspěšné rozhovory, které se staly přehlídkou vzájemných výtek a výčitek.
Figury na šachovnici
Čtěte také
Peking je sice znepokojen úvahami, kam až ho může zatáhnout Putinova Moskva, se kterou si těsně před začátkem agrese přislíbily partnerství „bez limitů“, ale při pohledu na Washington zaměstnaný v Evropě se rozhodl využít příležitosti. Na jihovýchodě Asie a nejnověji v Pacifiku začal rozestavovat své figury na pomyslné šachovnici v podobě nových, hlavně bezpečnostních smluv s malými ostrovními státy, které by čínské armádě, dosud na moři ve srovnání se Spojenými státy strategicky chabé, mohly v případě potřeby sloužit jako suchozemské letadlové lodě.
Proto Joe Biden už nemohl odkládat svou první prezidentskou asijskou cestu, během které navštívil nyní Jižní Koreu a Japonsko a nakonec na čtyřstranném summitu jednal o způsobech, jak čelit Číně, i s Indií a Austrálií. Širší politický kontext vyložil tento týden šéf State Departmentu Antony Blinken ve svém projevu – o několik týdnů odloženém kvůli pozitivnímu výsledku koronavirového testu řečníka – na elitní Univerzitě George Washingtona.
Světový pořádek v ohrožení
Hlavní vzkazy byly dva: Zaprvé, ruská válka proti Ukrajině představuje akutní nebezpečí světovému uspořádání, ale z dlouhodobého hlediska a vzhledem k její ekonomické a rostoucí vojenské síle může tento pořádek poškodit mnohem více Čína. Zadruhé, nehodláme měnit režim v Pekingu a nestojíme o reprízu studené války, zároveň ale spolu se svými spojenci hodláme hájit stávající mezinárodní instituce.
I tady byla zřejmá paralela. Stejně jako Spojené státy budují koalici podporující Ukrajinu v její obraně před ruskou agresí, chtějí utvářet spojenectví zemí stavících se proti neférovým obchodním praktikám Číny a hájícím vůči Pekingu mezinárodní instituce. Podle Antonyho Blinkena, který neopomněl pochválit, co v minulých desetiletích přinesla podnikavost lidí v Číně, je za nynějšího vůdce Si Ťin-pchinga doma vidět mnohem větší politický útlak a navenek mnohem větší vůle a chuť se prosazovat, a to i velice nevybíravými metodami.
Tak osobní osten by v oficiálním projevu šéfa americké diplomacie mohl působit až nepatřičně. Právě tím ale zřetelně ukazoval, kde Spojené státy vidí v současnosti i do budoucna svého největšího strategického rivala.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
