Adam Černý: Italskou koalici dělí názor na Ukrajinu
Z průzkumů veřejného mínění se to dalo odhadovat už nějaký čas. Mezi sedmadvaceti členy Evropské unie Itálie patřila k těm, kde podpora Ukrajiny v jejím odporu vůči ruské agresi byla nejvlažnější a takřka 30 procent Italů dávalo vinu za konflikt Spojeným státům, Evropské unii, nebo dokonce napadené Ukrajině.
Takže bylo otázkou času, kdy se některý ze členů široké vládní koalice rozhodne oslovit prorusky naladěnou část italských voličů.
Čtěte také
Nakonec to byl šéf levicově populistického Hnutí pěti hvězd a bývalý premiér Giuseppe Conte, který dal najevo odstup od oficiální vládní linie, protože podle jeho soudu dodávky zbraní Ukrajině jen prodlužují válku a přinášejí další lidské oběti. Logiku, která vynechává odpovědnost agresora, odmítl jeden ze zakladatelů „hvězdářů“ a ministr zahraničí Luigi di Maio a ohlásil odchod z hnutí a založení nového poslaneckého klubu.
Obratem se vynořily dohady, zda se nerýsuje rozpad široké koalice, Luigi di Maio však uklidňoval, že vládu bude nadále podporovat, to však pochybnosti o stabilitě ministerské sestavy premiéra Maria Draghiho nemohlo zcela zaplašit. Po rozštěpení Hnutí pěti hvězd se nejsilnější částí koalice stává pravicově populistická La Liga Mattea Salviniho, který kalkuluje, že po předčasných volbách nebo i po těch v řádném termínu, který připadá na příští rok, by jeho strana mohla ještě posílit.
Zemní plyn z Ruska
Do rozkladu Hnutí pěti hvězd se nejspíše promítá úpadek jeho voličské podpory, jejichž dnešních sotva tucet procent má hodně daleko do někdejšího postavení před pěti lety, kdy byli „hvězdáři“ největší silou na italské politické scéně.
Čtěte také
Nynější štěpení vypadá jako souboj o to, kdo si z kdysi slibného hnutí odnese ten největší díl. Luigi di Maio někdejšímu úspěšnému premiérovi Contemu krom nadbíhání Moskvě vyčítá, že hnutí pod jeho vedením promarnilo své někdejší šance a možnosti.
Souboje v domácí politické kuchyni by nemusely blízké i vzdálenější italské sousedy zajímat. Jde však o stabilitu vlády jedné z největších evropských ekonomik, která pod vedením dnešního premiéra a někdejšího šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho nabrala reformní kurs, který se daří prosazovat hlavně pod vidinou přídělu miliard eur ze společné unijní pokladny určených na oživení a restrukturalizaci ekonomik zasažených v minulých letech důsledky koronavirové pandemie.
Bezprostřední vyhlídky současné vlády v Římě závisí na její schopnosti zabezpečit energetické dodávky do země, která více než dvě pětiny své spotřeby zemního plynu získává z Ruska, tedy proporcionálně víc, než třeba často zmiňované Německo. Tady platí, že ve vyjednávání o strategicky důležitých věcech rozhádaná a nesoudržná vláda sama sebe oslabuje.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
