Adam Černý: Válka obrací kabáty Putinovým komplicům v Evropě
Když si lídr italských pravicových populistů Matteo Salvini vyjel do Przemyślu, nejspíše si myslel, že na východě Polska, kudy dennodenně proudí desetitisíce uprchlíků z Ukrajiny, nemají o dění jinde na kontinentu přehled.
Ale starosta Wojciech Bakun dokázal, že ví, s kým má tu nečest. Bývalému vicepremiérovi a ministru vnitra, který proslul útoky proti přistěhovalcům a bratříčkováním s vládcem v Kremlu, na nádraží naservíroval tričko s obrázkem Vladimira Putina a s nápisem Ruská armáda, přesně takové, se kterým se Matteo Salvini předváděl za své návštěvy v Moskvě a také v Evropském parlamentu, když vyzýval k odvolání sankcí uvalených na Rusko po anexi Krymu v roce 2014. Svým odsudkem války na Ukrajině ze čtvrtka 24. února svou předchozí politiku nemohl vymazat.
Čtěte také
Řada politiků v Evropě na pravém, ale i levém okraji politického spektra má nyní podobné potíže jako Matteo Salvini. Dnes a denně musí odpovídat, proč udržovali tak blízké vztahy s Ruskem, proč Salviniho Liga dokonce podepsala dohodu o spolupráci s putinovskou stranou Jednotné Rusko a také jak to bylo s podezřelou dohodou o nákupu ruské ropy vyjednávanou v Moskvě funkcionáři z Ligy, ze kterého měly plynout provize do stranické pokladny. Výletem na polský východ plný uprchlíků Salvini svou trapnou minulost jen paradoxně přivolává, jak to dokázaly italské výkřiky „Hanba!“ na nádraží v Przemyślu.
Skartované letáky
Čtěte také
Stejné starosti jako Salvini má pár týdnů před prezidentskými volbami Marine Le Penová, jejíž strana narychlo musela skartovat letáky s fotografií vůdkyně francouzské populistické pravice s Vladimirem Putinem v Kremlu. I jí se nyní vrací, že ještě letos v únoru – podobně jako český prezident Miloš Zeman – zprávy o chystané invazi odrážela s tím, že nevidí důvod, proč by Rusko mělo Ukrajinu napadnout, a že na lednovém summitu evropských pravicových populistů odmítala podepsat rezoluci kritizující hromadění ruských vojsk na ukrajinské hranici.
Vladimir Putin svou válkou proti Ukrajině nutí k mentálním kotrmelcům nejen krajní pravici, jako třeba Alternativu pro Německo, která vždy odsuzovala sankce za anexi Krymu a vyjadřovala sympatie vládci v Kremlu, a nyní útok na Ukrajinu označila za porušení mezinárodního práva.
Hvězda krajní levice Sahra Wagenknechtová sice nepřevlékla kabát úplně naruby, když spolu s půltuctem poslanců za stranu Die Linke invazi odsoudila, ale odpovědnost přisoudila Rusku i Západu, takže jí někdejší dlouholetý předseda strany Gregor Gysi vytkl „absolutní nedostatek empatie k utrpení obětí“. Trapné překvapení nastalo 1. března, když Sahra Wagenknechtová a Max Otte, který loni kandidoval za AfD na spolkového prezidenta, v minutovém rozpětí na svých twitterových účtech v takřka identických textech hlásali, že by byla chyba nejednat s Ruskem o jeho požadavcích Ukrajinu neutralizovat a demilitarizovat.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Související
-
Jan Fingerland: Padne Putin? Poučení z arabského světa
Při čtení novin nebo sociálních sítí si nemůžeme nevšimnout spekulací, nebo dokonce přání, aby někdo svrhnul ruského prezidenta Putina.
-
Iva Špačková: Putin se chová jak pouliční rváč. Provokuje a chce se prát dál
Je nelogické, že Putin vyslal na Ukrajinu „záklaďáky“ a střílí do civilistů. Je nelogické, že útočí na jadernou elektrárnu. Jemu ale nejde o Ukrajinu, jde mu o víc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
