Adam Černý: Ve stínu Ukrajiny pečuje Čína o své afghánské zájmy
Když velký a působivý konflikt přitahuje pozornost světa, bývá to příležitost v jeho stínu se postarat o zájmy v jiném regionu. Právě tak vnímá nynější válku na Ukrajině Čína. Ministr zahraničí Wang I se teď vypravil do Afghánistánu, jehož vláda Tálibánu od loňského léta, kdy se po odchodu Američanů ujala moci, zůstává politickým a diplomatickým páriou.
Rozruch vyvolalo samotné načasování, protože ministr Wang přistál na letišti v Kábulu těsně poté, co tálibové v rozporu se svými předchozími sliby vyhlásili vyloučení mladých žen a dívek z vyššího vzdělávání.
Čtěte také
I tady se Peking drží své dosavadní dlouhodobé linie, kdy sleduje své zájmy v nejrůznějších koutech světa, aniž by spolupráci a obchody s vládami podmiňoval ohledy na místní poměry, natožpak na stav lidských práv. Přestože Čína vládu tálibů oficiálně dosud neuznala – ostatně jako většina států na světě –, ponechala v Afghánistánu své zastoupení a nynější ministerská návštěva ze země, která je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN, hostitele legitimizuje.
Čím může Peking přitahovat zemi, která po loňském odchodu Američanů a jejich spojenců prožívá humanitární krizi, protože zásobování většiny z takřka čtyřiceti milionů obyvatel záviselo a stále ještě závisí na importovaných dodávkách, když její noví vládci sice vynikají striktním vyznáváním islámské víry, ale nedokážou zemi efektivně spravovat? Jsou to přírodní zásoby.
Čína a její propagandistické úspěchy
Čtěte také
Čína už v minulosti odstartovala dva důležité projekty – těžby měděné rudy a ropy –, oba však vzhledem k současným afghánským podmínkám ustrnuly. Proto má Peking zájem na stabilizaci poměrů a také naléhá na Spojené státy, aby uvolnily devizové zásoby, které Washington zmrazil s odkazem na to, že vláda tálibů neplní své předchozí sliby týkající se politického zastoupení etnických menšin a práv žen a dívek.
Wangův let do Kábulu není ani zdaleka ojedinělým gestem. Loni v září se sešli zástupci zemí sousedících s Afghánistánem v Pákistánu, který má s Tálibánem dlouhodobě intenzivní vztahy, o měsíc později se podobná sestava sešla v Íránu, který má těsné kontakty k šíitské menšině u sousedů, a na konci letošního března se třetího hostitelství pro jednání šéfů diplomacie ujme Čína.
Peking by rád i na Kábulu předvedl efektivitu své politiky, která je založena na čistě transakčním přístupu. Pokud by dosáhl i třebas menšího pokroku a pomohl Tálibánu dosáhnout byť jen částečného ekonomického zlepšení, Čína by to podala jako propagandistický úspěch. Ten by se tuze hodil v době, kdy mezinárodní reputaci Ruska, se kterým v únoru vyhlásila skálopevné partnerství bez limitů, každý den poškozuje Putinovo tažení na Ukrajině.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
