Aero Vodochody: Od kroužku přátel české aviatiky k továrně na skutečná letadla

Firma Aero, jedna z nejstarších leteckých značek na světě, je jen o půl roku mladší než samostatná Československá republika. Začínala skromně s opravami letadel. Později stavěla vlastní konstrukce a vyráběla převážně vojenské stroje – licenční migy a vlastní proudové letouny Delfín a Albatros. Svého času z jejích bran vyjíždělo i ikonické vozítko – aerovka. Dnes firma spolupracuje s řadou světových výrobců a vyrábí nový slibný letoun L-39NG.

Připravili: Jitka Škápíková, Jan Kovařík
Dramaturgie: Magdalena Šorelová
Zvukový mistr: Jonáš Rosůlek
Zvukový design: Jiří Litoš
Premiéra: 8. 6. 2021

U samého zrodu stál průkopník českého leteckého konstruktérství inženýr Antonín Husník. Spolu s dalšími nadšenci do létání založil Kroužek přátel české aviatiky a na jeho základě pak 13. října 1913 Český aviatický klub – předchůdce pozdějšího Aeroklubu republiky Československé.

Pak přišla první světová válka a po ní doba, kdy mohl svůj konstruktérský talent i nadšení plně rozvinout.

Výroba letadel

Po vzniku samostatného Československa se dalo dohromady několik vlivných a bohatých mužů a rozhodli se investovat do nového oboru – výroby letadel. Mezi nimi byla i další osobnost klíčová pro značku Aero, pražský advokát a velký nadšenec do létání Vladimír Maria Kabeš.

Oproti konkurenčnímu Letovu i Avii měli majitelé továrny Aero k dispozici nepoměrně větší kapitál. Přesto ale byli jejich začátky velmi krušné. Nejprve se stěhovali z místa na místo. Z expoziční haly pražského Výstaviště, která sloužila jako válečná opravna letounů, putovali do Bubenče (tehdy to byli tři dělníci pod vedením mistra Antonína Vlasáka) a odtud do Holešovic.

Přesun a s ním spojené kapacitní rozšíření si vyžádala státní zakázka na pětatřicet cvičných letadel. To už počet zaměstnanců Aera vzrostl ke třem stovkám. Jedním z nich byl i zmíněný konstruktér Antonín Husník. Hlavní montáž a zalétání strojů probíhalo v hangárech ve Kbelích.

Série pohrom

Když už se zdálo, že se konečně začalo dařit, postihla firmu nenadálá série pohrom. Dopravní letoun konstruktéra Karla Rösnera během letových zkoušek havaroval a dopadl na dřevěnou budovu kbelských dílen. Vývoj letadla byl zastaven a Karl Rösner propuštěn.

Nedlouho nato kbelské hangáry zničil požár. Hangáry lehly popelem a s nimi i několik dohotovených aeroplánů. Společnost se ocitla před krachem. Stálo to velké úsilí, ale nakonec se Aero na prahu finančního zhroucení podařilo zachránit.

Vladimír Kabeš vyplatil své společníky, stal se jediným majitelem firmy, název změnil na Aero, továrna na létadla Dr. Kabeš a roku 1923 vybudoval novou továrnu v pražských Vysočanech.

Výstavba nové výrobní haly ve Vodochodech. Sem se Aero přestěhovalo v roce 1953

Prvenství a rekordy

Během první republiky přineslo Aero mnoho československých prvenství: první vojenský letoun vlastní konstrukce A-1 se zalétával už koncem roku 1919. O dva roky později společnost představila jednoúčelový kabinový přepravní letoun A-10, který se stal prvním samostatným projektem Aera a dočkal se sériové výroby.

Následovaly výkonnější typy výcvikových letounů a přesun do nového vysočanského závodu položil základ konstrukce průzkumných, bombardovacích a cvičných dvouplošníků. Sériově vyráběné stroje i závodní speciály dosáhly tří národních výškových rekordů a dvakrát zvítězily v rychlostním závodě o cenu prezidenta republiky.

Kdy v Aeru vzniklo automobilové oddělení, ze kterého vyjela legendární aerovka? Jak Aero přežilo druhou světovou války a revoluční roky 1948 a 1989. Co vyrábí dnes?

  • Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu a i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v Českém rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 21 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.
Naše čísla hrají... s vámi
autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Související