Alena Zemančíková: Koncept Šeberák
Konceptuální umění umělec zkoumá vyjadřovací prostředky a odmítá tradiční výtvarné metody.
Nejdůležitějším prostředkem je mu koncept či myšlenka, která je zapojena do tvorby díla, které může podle návodu stvořit i naprostý laik. Tématem takové tvorby je cosi, co bychom mohli nazvat vnitřním životem skutečnosti.
Čtěte také
Mým soukromým konceptem je rybník Šeberák u Kunratic. Jako koupaliště fungoval už od roku 1933, kdy ho takto dal k dispozici majitel kunratického velkostatku Karel Krob. V polovině 70. let minulého století, kdy se narodily moje děti, jsem tam chodila s kočárkem přes Krčský les, nazpátek jsem si vezla jahody z kunratické plantáže, které dozrávaly v časové shodě se zahájením sezóny koupání, a do vázy růže ze sousední plantáže. Hospoda byla levná, spíš jen takový stánek.
Na vzdáleném břehu v rákosí spontánně vznikla první pražská nudistická pláž. Na hladině se potápka roháč vždy zanoří a dlouho setrvává pod hladinou a člověk může hádat, kde svou hlavu s elegantní chocholkou vystrčí z vody ven.
V konceptu dětské tlapky, pírko, okvětní plátky jabloně, kapky něčeho sladkého, gumička do vlasů, popel z cigarety.
Čtěte také
Mezitím se z hospody stala restaurace a dva utopenci byli nalezeni v rybníce. V té době člověk, když plaval v Šeberáku, cítil, že ve vodě je přítomno něco, co divně seká do kůže. Jakoby ostré miniaturní rostlinky nebo tvorové. Restaurace se rozšířila o gril a začala zvát k pořádání svateb a jiných oslav.
V konceptu vrstva pylu, lipové květy, kapky deště, psí chlupy, růžové skvrny od jahod.
Za pozornost stojí zvláštní protipohyb: čím horší je v Šeberáku voda, tím luxusnější je restaurace. Okolí rybníka se přitom nezměnilo, voda v rybníce se přitom vytrvale kazí. V konceptu plátek žluté růže, sirka, kroužek od dudlíku, růžové skvrny od jahod.
Čtěte také
Příznačnou kapitolou ze života Šeberáku je období mezi lety 2009 až 2017, kdy byl prodán firmě OgoPogo (vzpomeňme na padoucha jménem HogoFogo z Limonádového Joea!). Ten hodlal vystavět na hladině patnáct plovoucích domů a rybník oplotit. Proč? Protože taková stavba nepodléhá stavebnímu řízení.
Několikrát ho vypustil, čímž způsobil uhynutí ryb a dalších tvorů. Po dlouhém boji místního občanského sdružení se podařilo od něj rybník odkoupit, ještě na tom vydělal: rybník byl odborně vypuštěn, výpusť vystavěna z kamenů, bahno po vyschnutí vybagrováno. Koupání v Šeberáku skončilo v mimořádně suchém a horkém létě roku 2015. V konceptu prach, mrtvá včela, kachní šlápoty, třešňová pecka, mikrotenový pytlík, myší cestička.
Sláva, je jaro roku 2020 a v rybníce je voda! I potápka roháč provozuje své akrobatické kousky. Jen u břehů jsou nashromážděny zelené chuchvalce, které šíří typický chemický smrad sinic, fuj. Ani nudisté v rákosí do vody nelezou, i když je strašné vedro. V zahradě domu u autobusové zastávky má rodina nový bazén.
Čtěte také
Tak si to konceptuální dílo prohlédněme v souvislostech: vidíme bezohlednou privatizaci, následnou devastaci, nákladný boj o zpětnou možnost využívat rybník pro veřejnost, napravování škod a výsledek až tragicky neodpovídající vynaložené námaze.
V detailu obal od nanuka, borové jehličí, hnědá skvrna, mrtvá moucha. Nad celým tím procesem se vznáší nepodplatitelná klimatická změna a rok od roku vražednější sucho. V konceptu prach, kousky trávy, rozsekané sekačkou, vosa, utopená v kapce coca coly, mastnej flek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
