Američané na Floridě změny klimatu pochopí, ale teprve až budou mít mokré zadnice, říká geolog přímořských oblastí
Profesor Floridské mezinárodní univerzity v Miami a geolog přímořských oblastí Henry Briceno se už léta věnuje výzkumu stoupání hladiny oceánů. Tvrdí, že když přijde dvakrát ročně na Floridu takzvaný královský příliv, jsou města jako Miami nebo Miami Beach zaplavovaná. Královský příliv je jev, kdy se i za klidného, slunečného počasí ocitnou ulice města pod vodou. Ta totiž nepřichází shora jako při hurikánu, ale zespod. A se stoupající hladinou oceánu je to stále horší.
„Na zvýšenou hladinu moře není stavěná naše kanalizace. Takže odpadní vody se dostávají zpátky do ulic a vidíte vodu probublávat z kanálů. To vytváří spoustu problémů. Jedním z nich je znečištění,“ popisuje vědec.
„Pro mě je královský příliv simulací, co se bude dít v budoucnu při stoupání hladin oceánů. Také mě zajímá, co se pak děje s kvalitou vody – takže ji testuje před a po takovém přílivu.“
„Zjistili jsme, že voda obsahuje bakteriální i jiné znečištění, a to i lidskými bakteriemi, nejen zvířecími. Takže když je město takto zaplavené – a nejde o vodu ze zálivu, ale je to znečištěná spodní voda, která v sobě kumuluje vše, co obsahuje půda, kterou prostupuje. A půda pod městy nebývá zrovna čistá.“
„Při takovém zaplavení města selhávají vodovody a kanalizace, nefungují septiky, takže všechen odpad vypluje na povrch a nakonec steče do zátoky, kterou znečišťuje. Je to tedy jiné, než když nás zaplaví voda při bouřce nebo kdyby se sem mořská voda natekla shora.“
„Lidé přijíždějí do Miami a vůbec na jih Floridy, aby si užili pláž, nebo tu rovnou kupují nemovitosti. Myslíte, že sem budou přicházet, když zdejší voda bude zelená, smradlavá, znečištěná? Když všude uvidí mrtvé ryby? A když kontaktem s takovou vodou budou riskovat, že onemocní?“ Ptá se.
Na Floridu stále přicházejí i noví obyvatelé, kupují nemovitosti i přímo u moře. „Bohužel, většina lidí to nechápe, mají špatné informace a zajímají je témata jako ekonomika, inflace, násilí a podobně, ale když jim řeknete, že za 20 let jim voda zaťuká na dveře, tak si řeknou, že mají 20 let na to se odstěhovat nebo se možná nic podobného nestane.“
„Nemají ten pocit, že je to naléhavé. Pocit naléhavosti získají – dovolte mi tu formulaci – až budou mít mokré zadky. Až jim voda doslova nateče do domu,“ dodává Henry Briceno.
Víc si poslechněte v pořadu Zaostřeno Jana Kaliby. (repríza)
Související
-
Proč Češi odmítají řešit klimatické změny? „Je to abstraktní problém a my malá země,“ míní sociolog
Češi vnímají klimatickou změnu odděleně od problémů české krajiny, což je sucho nebo kůrovec, upozorňuje sociolog Martin Buchtík.
-
Jan Vávra: Opravdu se nás klimatické změny netýkají?
Není bohužel překvapující, že velice varovná zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu, která nedávno unikla do agentury AFP, nevzbudila v ČR velkou pozornost.
-
Velký bariérový útes ohrožují klimatické změny. Australská vláda ho ale odmítá zapsat do UNESCO
Zařadit útes na seznam UNESCO by mohlo otřást důvěrou Australanů ve schopnost jejich vlády pečovat o tento přírodní div. UNESCO by mohlo tlačit vládu k nižším emisím CO2.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
