Amerika už není jednou společností. Je totiž rozklížená kulturně, říká amerikanista Anýž

Pro Američany totiž Ruská federace nepředstavuje ani ekonomickou konkurenci. „Umí cucat ze země ropu a plyn, což už Spojené státy dělají líp, jen bohužel mají ty jaderné zbraně,“ doplňuje v Osobnosti Plus.

Čtěte také

Američané hlasovali pro demokracii. Volby rozhodla toxicita Trumpových kandidátů, míní novinář Anýž

„Zhruba až do roku 2007–2008, tedy období než Putin začal stahovat svoji železnou oponu například projevem na mnichovské konferenci, jim v jejich průzkumech veřejného mínění Rusko vycházelo jako země, o kterou se Američané už nemusejí starat. A to se teď pro generaci čtyřicátníků a mladších vrací, ale pro ty, kteří nezažili konec studené války a nevnímali Rusko negativně.“

„Teď jsou postaveni před volbu, jestli uvěřit, že na Ukrajině jde o zásadní věci, jako je demokracie a svoboda. Naštěstí v americkém národním étosu toto ještě má váhu, a proto to většina Američanů podporuje. Otázka je: Jak dlouho,“ naznačuje amerikanista Anýž.

Amerika v krizi?

Spojeným státům se v posledních dnech jen tak tak podařilo odvrátit státní bankrot. Také jsme četli, jak padly tři velké banky nebo že se exprezident a republikán Donald Trump zřejmě opět utká v prezidentských volbách s demokratem Joem Bidenem. To, co podle publicisty ale zemi nejvíc trápí, jsou nové kulturní války a rozdělení společnosti.

Čtěte také

Trump má Republikánskou stranu stále v područí. Po volbách do Kongresu může Bidena čekat impeachment, míní novinář Anýž

Anýž se domnívá, že ekonomicky, technologicky a v oblasti vědy je USA stále na špici světa. Ale v pohledu na svět, tedy v té sociálně-kulturní části, si tak jistý už není.

„Protože Amerika už není jednou společností. Zatímco politicky se pozice sbližují – to znamená, že stejně utrácejí demokraté i republikáni nebo že rozdělení na klasickou pravici a levici a na malé a velké daně platí už jen teoreticky.“

Jako příklad svého tvrzení uvádí, že pokud přijde Trump, sníží daně korporacím, přijde Biden, zas je zvýší. „Horší je, že společnost je rozklížená kulturně a hledí na své hodnoty – na to, co dělá Američana Američanem – opravdu rozdílně.“

„Nedávno vyšel průzkum, který zkoumal, jakým hodnotám Američané přikládají význam. Snížil se význam náboženství, pracovní morálky a peněz. USA byla a je stále křesťanskou zemí s protestantskou pracovní morálkou, individuálním úspěchem, podle kterého: když si člověk sám pomůže, bude mu pomoženo. Toto má v sobě sklony preferovat pouze jednu část společnosti, a to bílou většinu,“ vysvětluje.

Čtěte také

Pro běžného Američana není konflikt na Ukrajině jeho válka, míní publicista Anýž

A pokračuje: „A přezírat, že černoši měli a stále mají horší startovní podmínky. Proti tomu je teď druhý proud, který bílého muže obviňuje a zatěžuje ho hříchem z narození.“

„Navíc chce, aby to takto i většinová společnost chápala. To je ale pro mnoho lidí nepřijatelné, protože to nedokážou vnímat vnitřně. Respektive stejně, jako druhá část, která to tak opravdu vnitřně cítí. Něco v tom smyslu, že nastal čas, kdy má bílá většina něco vracet těm dřív potlačovaným,“ dodává s tím, že tyto spory Americe ubližují daleko nejvíc.

„Zatímco dřív ti lidé spolu nesouhlasili v politických rozdílech, ale necítili se jako nepřátelé a v nebezpečí pro budoucnost své země a svých dětí, tak teď to tak je.“

„Když se pak bavíte s jednou nebo s druhou stranou, je vidět opravdové nepřátelství. A vyplývá to opět i z průzkumů, podle kterých se rozevírají nůžky ve vzájemné důvěře a vůbec v tom, že je přece dobré, když budeme žít v jedné zemi,“ dodává.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.