Analytik o dodávce systému Gepard: Němci zvolili techniku, která Ukrajincům pomůže ze všeho nejméně
Na Ukrajinu zamíří další těžké zbraně, slíbili to účastníci konference na americké základně Ramstein v Německu. O koordinaci se bude jednat každý měsíc. Z balíku pomoci je nejdůležitější dělostřelectvo, upozorňuje publicista a vojenský analytik Jiří Vojáček: „Ve vojenských poučkách se říká, že dělostřelectvo je bůh války, a na východě Ukrajiny se to opět prokázalo. Jde o nejtěžší zbraně, které Západ Ukrajině dodává a které také Rusové používají k ostřelování měst.“
Spolu s takzvanými protibateriovými radary je dělostřelectvo klíčovou zbraní Ukrajiny, zdůrazňuje Vojáček: „Mohou být paradoxně velmi efektivní obrannou zbraní, kterou Ukrajina může nasadit proti ruské protivzdušné obraně a samozřejmě proti dělostřelectvu.“
Myslím, že Němci bohužel zvolili techniku, která Ukrajincům pomůže ze všeho nejméně.
Jiří Vojáček
Neutrální Švýcarsko v úterý večer vetovalo reexport munice švýcarské výroby používané systémy Gepard, které se rozhodlo Ukrajině po dlouhém váhání poskytnout Německo. Podle Vojáčka ale nemusí být problém munici i tak na Ukrajinu dodat, vyrábí ji totiž také jiné země.
Čtěte také
„Otázkou ale je, jak budou systémy Gepard pro ukrajinskou stranu prospěšné. Myslím, že Němci bohužel zvolili techniku, která Ukrajincům pomůže ze všeho nejméně,“ říká analytik s tím, že jiné státy včetně Česka posílají spíše tanky.
„Gepardy, to je vlastně podvozek tanku, na kterém je namontován rychlopalný kanón se střeleckým radarem. Ovšem nemá to velký dostřel. Je to tedy systém na bodovou ochranu tak, aby postupoval s útočícími mechanizovanými jednotkami. A to je právě ten problém, protože tyto mechanizované jednotky, bojová vozidla pěchoty, tanky, to teď Ukrajině schází, to by potřebovali. Pro Gepardy podle mě nebudou mít Ukrajinci teď využití.“
Dokážu si představit, že velmi brzy budou za Gepardy následovat skutečně efektivní zbraně.
Jiří Vojáček
Rozhodnutí o dodávce Gepardů je tak v první řadě politický krok, protože jde o obrat v německém přístupu. Země dlouho nechtěla zbraně na Ukrajinu dodávat.
„Je to taková vějička, drobný krůček směrem k německé veřejnosti, která je dlouhodobě negativně naladěna k tomu, aby Němci a jejich technika bojovali v zahraničí. Dokážu si představit, že velmi brzy budou za Gepardy následovat skutečně efektivní zbraně,“ dodává analytik.
Den, kdy má Rusko zvítězit nad zlem
Ruský prezident Vladimir Putin doufá v pozitivní výsledek ukrajinsko-ruských jednání, která se konají online. Ukrajinský generální štáb v ranním hlášení uvedl, že ruská vojska dál útočí na východě Ukrajiny s cílem ovládnout celý Donbas a udržet pozemní přístup na Krym. A blíží se 9. květen, Den vítězství, kdy Rusko slaví konec druhé světové války.
Pokud by Rusko nemohlo využít 9. květen jako symbol vítězství, pokud by oslavy nebyly dost pompézní, bude to pro propagandu problém.
Daniela Kolenovská
„Je to velmi významný den ve struktuře narativu o současném Rusku. Rusko se k němu hlásí jako k sovětskému dědictví a prezentuje se jako vítěz nad zlem,“ vysvětluje Daniela Kolenovská z Katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Čtěte také
„Pokud by Rusko nemohlo využít tento den jako symbol dalšího vítězství nebo jako symbol pokračujícího vítězství, pokud by oslavy nebyly dostatečně pompézní, tak to bude z hlediska propagandy problém,“ upozorňuje Kolenovská.
Každý rok se 9. května vychází do ulic ruských měst miliony lidí s fotografiemi svých padlých příbuzných ve válce.
Milan Slezák, komentátor Českého rozhlasu
Jiří Vojáček, publicista a vojenský analytik
Daniela Kolenovská, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
„Režim nemluví o tom, že teď se vede válka. Takže je velmi těžké zjistit, jakou podporu má válka v ruské populaci. Myslím, že právě 9. května se to může ukázat takzvaným hlasováním nohama. Že zkrátka lidé mohou nepřijít, anebo přijít s jinými transparenty,“ předvídá Kolenovská.
Jakou podporu Ukrajině poskytují asijské země? Jaký dopad má válka na zásobování potravinami na Blízkém východě? Poslechněte si celé Téma dne, ptá se Renata Kropáčková.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.