29. ledna 2020 v 22:00 |
Administrační tagy: 

Andreas Hagelüken: Waschmaschine absolute

Andreas Hagelüken: Waschmaschine absolute
Waschmaschine
29. ledna 2020 v 22:00 |
Administrační tagy: 

Andreas Hagelüken: Waschmaschine absolute

Waschmaschine absolute je druhou částí projektu "Kuchen trilogie" a skrývá v sobě stejnou příčinu vzniku jako první část nazvaná Kühlschrank a tou je pohyb po nášem světě s otevřenýma ušima umožňující objevovat zvláštní věci. 

Naslouchat zvukům v průběhu všeních dnů je v jistém smylsu nekonečný příběh. A Andreas Hagelüken se, jednoduše řečeno, snaží ve skladbách sdílet své dojmy a zve všechny, aby snili svůj vlastní příběh vyvolaný poslechem hluků a atmosfér. Je to luxus! Nikdo vlastně nemá potřebu naslouchat, v našem vizuálně ovládanem světě.  

Stejně jako v předcházející kompozici Kuchen trilogie je výchozím materiálem všední pojem. Tím je čistota a její vnímání na pozadí přístroje na praní prádla - tedy pračky. Kompozice nastavuje zrcadlo pojmu čistoty ve smyslu umývání, čistění od špíny, smogu, a dalších nečistot. Na druhé straně si klade otázky po smylu čistoty jako průzračnosti a ryzosti, což jsou naopak spíš mentálně, nebo duchovně zabarvené významy, které v mnohém mohou směřovat až k morálním hodnotám společnosti.

Andreas Hagelüken popisuje kompozici Waschmaschine absolute takto: "skladba byla původně míněná: jako esej, samozřejmě abstraktním smyslu. Na počátku stály nahrávky staré pračky a s těmi jsem pracoval pouze jako se znějícími strukturami. Po nějaké době jsem začal hledat odpovědi na otázku významu čistoty. A přišel jsem na to, že je zde další moment chápaní čistoty jako ušlechtilosti, průzračnosti, ryzosti. Setkal jsem se tedy s několika lidmi a požádal je o jejich interpretaci čistoty a s ní spojených významů. Výsledkem byla různá prohlášení podobná tomu, co jsem oběvoval na začátku - tedy znějící struktury a významy propojené v jednom okamžiku. Můj starý problém je, že neumím oddělit znějící struktury a mluvená slova od jejích významu. Takže dalším krokem bylo vrátit se zpět k hudební struktuře vycházející z průběhu pracího procesu provedeného přístrojem. Zvuk přístroje zní jako skutečný výtvor - tedy metonymie? Díky tomu, že jeden z lidí (Marc), se kterými jsem o čistotě rozmlouval, je původem z Francie, ale bavili jsem se německy, jsem potkal novou kamarádku (Beate), která žije v Paříži a hned jsem se o aspektech čistoty začal bavit i sní. Ona nakonec v celé kompozici hraje dvě role: jednu v odpovědích na mé otázky v němčině a druhou v překladání německých odpovědí Marca do francouzštiny - to prostě jen pro zábavu - ale vznikl tak nový materiál! Pokračoval jsem krok po kroku v určitém druhu dialogu mezi významy a zvuky. Na tomto základě funguje mnoho tradičních děl. Každá diskuse vedla k novým rozměrům pojmů „čistota“ a „ušlechtilost, průzračnost“. A nakonec se z toho stala taková francouzsko-německá skladba, nebo možná esej. Ovšem vysílat takový tvar v Českém prostředí je trochu potíž, protože to, co by dávalo smysl mě ve francouzštině a němčině, by nedávalo smyl pro českojazyčné publikum. Začal jsem tedy všechno kondenzovat s myšlenkou vytvořit čistě znějící ars acustické dílo. Mluvené slovo šlo opět pryč, ale mě najednou začaly chybět jejich významy. Navrhl jsem tedy část důležitých výsledků mých rozhovorů o čistotě přeložit do češtiny a po té jsem začal znovu integrovat významy slov (nebo jeích části) do znějících struktur pračky. A výsledkem je směsice absolutně kondenzovaných zvuků a popisu rozpravy o tématu čistoty. Hlas Venduly se stal něčím mezi herectvím, pouhým mluvením a komentářem."

 

učinkují: 
hlas: Vendula Holičková
viola: Lenka Žubková
el. basa: Martin Klein
dalé učinkují (hlas v nahrávce): Beate Thill, Marc Derveaux, Michael Labres, Anna Kaiser, Arno Amian
zvláštní poděkování: Dr. Thomas Loop