Andrew Feustel

"Naše posádka byla jmenována 31. října 2006. Vracel jsem se z práce domů a v tu chvíli mi zavolal nadřízený," vzpomíná. "Na nabídku jsem odpověděl kladně, vůbec jsem nepochyboval."

Za prací šestičlenného týmu stojí celá řada odborníků. "Počet lidí nedokážu odhadnout. Na misi se podílí obrovské množství lidí nejen v Texasu, ale i v Baltimoru nebo Marylandu a také v celé řadě univerzit po celých Spojených státech. Jde pravděpodobně o několik tisíc lidí," vysvětluje Andrew Feustel.

Pohyb ve volném prostoru přirovnává Andrew Feustel k potápění. "Je to podobné. Zejména když máte helmu, zátěž a ploutve. Plnění úkolů je ale jednodušší ve vesmíru, protože tam odpadá tření a všechny předměty jsou bez tíže."

A jak popisuje svůj vůbec první výstup do vesmírného prostoru? " Trochu jsem cítil úzkost, protože to byl první výstup do vesmíru. Brzy jsem se ale uklidnil," říká Andrew Feustel. "Pohled na Zemi průzorem skafandru byl neuvěřitelný. Měl jsem pocit, že jsem bezprostředně spojen s vesmírem," dodává s tím, že viděl jen vymezený úsek Země, především Káhiru a Madagaskar, často viděl také Austrálii a Jižní Ameriku.

"Všichni si uvědomujeme, že když se staneme kosmonauty, můžeme při misích zemřít," komentuje negativní aspekt své práce Andrew Feustel. "Člověk o tom musí přemýšlet, ale nakonec se to snažíte nebrat tak vážně. Teleskop poskytuje lidstvu důležité informace. Je to práce a ta s sebou nese určitá rizika."

Každý kosmonaut si na palubu mohl vzít balíček s 23 věcmi. "Bereme si například svatební prstýnky, fotografie dětí, důležité odznaky nebo medaile, talismany," vyjmenovává. "Všechno musí být malé," zdůrazňuje Andrew Feustel.

Lucie Výborná se Andrew Feustela také zeptala, zda a jak v kosmu využil zkušenosti automechanika, jak se kosmonauti chrání proti vesmírnému smetí a mluvilo se i o Písní kosmických.

Záznam celého rozhovoru s Andrew Feustelem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.