Anton Pavlovič Čechov: Na svatého Petra a Pavla. Poslechněte si humoresku z pera klasika světového dramatu

Humoreska slavného dramatika a povídkáře Antona Pavloviče Čechova se jmenuje Na svatého Petra a Pavla, přenese nás tedy na konec měsíce června a tedy na začátek lovecké sezóny. Do dne, kdy můžete udělat na pana strážmistra, který vám zakazoval střílet, pořádně dlouhý nos, jak uslyšíme hned v úvodu povídky, kterou s temperamentem a zřejmou radostí čte ostravský herec Jiří Sedláček.

Tvorba Antona Pavloviče Čechova spadá do období přelomu 19. a 20. století, na pomezí mezi tzv. zlatým věkem ruské klasické literatury a stříbrným věkem ruské moderny. Spolu s Henrikem Ibsenem a Augustem Strindbergem bývá tento autor považován za zakladatele moderního dramatu.

Čte: Jiří Sedláček
Připravil: Tomáš Kukulka
Překlad: Jaroslav Hulák
Zvuková spolupráce: Hana Plecháčková
Režie: Tomáš Jirman
Natočeno: 2000


Mezi nejznámější divadelní hry stále velmi často na všech jevištích světa uváděného dramatika patří Ivanov, Racek, Strýček Váňa, Tři sestry nebo Višňový sad, je však také autorem řady novel a povídek. Jeho prózu mimo jiné charakterizuje výrazová lakoničnost a schopnost výstižným detailem charakterizovat prostředí a nálady. Jak v dramatické, tak v prozaické tvorbě Čechova zajímal člověk, jeho vnitřní svět a sny, utrpení a také poměry ve společnosti, o jejíž nápravu se aktivně pokoušel jako občan, lékař i spisovatel.

Anton Pavlovič Čechov se narodil v roce 1860 v přístavním městě Taganrog u Azovského moře do kupecké rodiny. Tady spolu s rodiči a sourozenci prožil část svého dětství. Další osud jej přivedl do Moskvy, kde vystudoval medicínu a publikoval humorné povídky v různých časopisech. Po ukončení studia krátce pracoval jako lékař, ale od roku 1886 se pak věnoval dráze profesionálního literáta. V roce 1890 z vlastní vůle podnikl tříměsíční cestu na Sibiř na ostrov Sachalin, kde navštívil trestaneckou kolonii. Na základě této cesty vznikla jeho kniha Ostrov Sachalin.

Je taky znám tím, že v městečku Melichovo vzdělával místní mužiky a za epidemie cholery v letech 1892–1893 léčil vesnické obyvatelstvo. Ve svých čtyřiceti letech byl jmenován čestným členem ruské Akademie věd v oboru krásné literatury. Nicméně dva roky nato se titulu vzdal na protest proti vyloučení policejně stíhaného Maxima Gorkého. Dlouhodobě trpěl plicní tuberkulózou a krátce se před svou smrtí se svou manželkou – herečkou Moskevského uměleckého akademického divadla Olgou Knipperovou – přestěhoval z Moskvy do Jalty na Krymu. Zemřel v roce 1904 v německých lázních Badenweiler.

autor: ele
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.