Archeologové objevili Šalamounův chrám: ne v centru, ale bokem od Jeruzaléma. Teologové se přou o jeho pravosti
Do Izraele se po dvou a půl letech vrátili na vykopávky čeští odborníci. Jen několik kilometrů od Jeruzaléma se podílejí na objevu, který možná přepíše biblické dějiny. Pravděpodobné základy svatyně ze Šalamounových dob odpovídají biblickému popisu prvního jeruzalémského chrámu. Práce českého týmu přerušila koronavirová omezení. I letošní cesta do Izraele byla trochu komplikovaná. Nakonec se ale mohli k rozdělané práci přeci jen vrátit.
„Většina lidí tady na vykopávkách nejsou archeologové, ale teologové. Tyhle vykopávky mají velký biblický aspekt,“ vysvětluje mi Oded Lipšic, archeolog z telavivské univerzity. Vykopávkám v Tel Moca šéfuje od svého stolu s dobrým výhledem na všechny práce.
Přepíše objev biblické dějiny?
Můžou být tyto vykopávky citlivé třeba pro některé křesťanské nebo židovské teology? „Ano. To, co jsme tu našli, je chrám z doby Davida a Šalamouna, jen sedm kilometrů od Jeruzaléma. A vypadá úplně přesně jako chrám, který byl podle Bible postavený Šalamounem v Jeruzalémě. Stejná orientace, stejný půdorys, stejné rozměry. A tenhle chrám je skutečný, kdežto o tom jeruzalémském víme jen z Bible,“ upřesňuje.
Základy zdí starověkého chrámu mi ukazuje docent Petr Sláma z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy: „Ve svých důsledcích je to relativizace exkluzivního nároku Jeruzaléma na to, že je to vyvolené místo.“
Narativ nároku na Izrael a Chrámovou horu by samozřejmě byl trochu oslabený, kdyby se ukázalo, že původ celého systému bohoslužby má své kořeny osm kilometrů mimo centrum, a není proto o co se prát.
Podle Petra Slámy svědčí pro to, že tu stál chrám, rozměry a tvary jednotlivých zdí. Ne všichni jsou ale o tomto vysvětlení přesvědčení: „Je tady jeden hodně konzervativní izraelský archeolog Abraham Faust, který popírá, že to je chrám. Trochu ho podezíráme, že mu záleží na exkluzivitě Jeruzaléma a tahle věc ho ruší,“ říká Sláma.
Ve stínu dálničního mostu
Pod novým dálničním mostem na hlavním tahu z Tel Avivu do Jeruzaléma panuje obrovské hemžení několika desítek lidí. Plazí se po kolenou, kopají, zametají, vybírají kamínky do kýblů. Co tady ale všichni v izraelském létě oceňují, je stín, který estakáda vrhá na vykopávky a místo, kde se pracuje.
Čtěte také
Docent Filip Čapek z Evangelické fakulty Univerzity Karlovy český tým vede: „Tady je rozdíl deseti až patnácti stupňů a je to tady zcela komfortní. Most nad námi stál několik miliard, takže je to asi nejdražší zastiňovací síť v celém Izraeli,“ směje se.
Odborníkům pomáhá s vykopávkami v Tel Mace řada amatérských archeologů. Dalit Vajnblatová vybírá lopatkou materiál mezi kameny a pečlivě dává stranou střepy. „Mám to blízko z domova, je tu dobrá společnost, potkávám tu lidi z celého světa, z České republiky, z Německa, z Kanady... Je tu dobré jídlo, je to zajímavé a já se potřebuju trochu hýbat po tom roce a půl bez práce. Budu tady pracovat dva a půl týdne.“
Izraelští památkáři předpokládají, že vykopávky tady budou trvat ještě dvě až tři sezóny.
Související
-
S rozluštěním záhadného nápisu pomohlo egyptologům prase
Českým egyptologům se v hrobce generála Menechibnekona z poloviny prvního tisíciletí před Kristem podařilo rozluštit část hieroglyfů, se kterou si dlouho nevěděli rady.
-
Prohráli a stali se z nich bibličtí barbaři. Byli ale vyspělejší než vítězové, dokazují archeologové
Filištíni v bibli neustále soupeřili s Izraelity. Prohráli a získali tak pověst nekulturních barbarů. Archeologové ale dokazují, že to nejspíš bylo úplně jinak.