Archeologové pod Řípem odkryli další z pravěkých mohyl. Objevili i původní 6 tisíc let starý hrob
Čeští archeologové zkoumají pod horou Říp přes 30 metrů dlouhý pohřební objekt, který ukrývá 6 tisíc let starý hrob. Jde o rituální krajinu našich předků z pozdní doby kamenné. „Letos v létě jsme zkoumali nedalekou mohyly v obci Dušníky. Je unikátní, protože jsme našli zachovaný celý plášť. Mohyla ve Vražkově je stejná, jen o trochu menší. Hlavním rozdílem je, že plášť nebyl zachován vůbec. Byl destruován novodobou zemědělskou kultivací v 19. a 20. století,“ říká archeolog.
Když Petr Krištuf ze Západočeské univerzity v Plzni popisuje hranice mohyly, které ohraničují jasně tmavé linky, říká: „Je to příkop, který ji vymezoval. To černé je humózní výplň vykopaného příkopu. To se tam dostalo spláchnutím z povrchu mohyly, takže do výkopu je přemístěný mohylový plášť.“
Jen díky příkopu archeologové mohylu objevili, i když by ji v současnosti kvůli srovnání půdy na poli poznal asi málokdo. Větší množství živin a vlhkosti, které na okraji zůstaly, poskytují výhodu pěstovaným rostlinám a z leteckých map je proto vidět tmavě zelený obrys pravěké mohyly.
Objevena tak byla na základě porostových jevů už na přelomu 20. a 21. století. A není jediná, protože v asi 10kilometrovém okolí Řípu je jich dokonce pět. V širším regionu střední Polabí a dolní Poohří je jich dokonce kolem 35.
Je to forma architektury
Její specifickou trapézovou podobu popisuje: „Uvažujeme o mohylách jako o formě architektury vzniklé z předlohy starších neolitických domů, které měly tvar trapézu, tedy obdélníku, který se na jedné straně zužuje, v našem případě je to na západě. V té době už se takové domy nestavěly, ale jako archetyp domu mrtvých se tvar stále používal,“ vysvětluje archeolog Jan Turek z Univerzity Karlovy.
Čtěte také
Délka mohyly je přes 30 metrů, šířka je na východě je 11 metrů a směrem na západ se zužuje postupně až na 6 metrů.
Ve východní polovině mohyly, necelého půl metru pod zemí, archeologové objevili i hrob, kvůli kterému tento monument na konci pravěku vznikl: „Zemřelý byl pohřben na pravém boku ve skrčené poloze, hlavou k západu a nohama k východu. Zajímavé je, a opakuje se nám to už na druhé mohyle, že pod nákladnými mohylami – jak na množství času, tak i práce – nejsou žádné milodary, to znamená, že pod nimi byli pohřbení jedinci, kteří měli žádné, nebo jen velmi málo artefaktů.“
Zdá se tak, že naši předci si na konci pravěku pohřby bez milodarů kompenzovali monumentalitou samotných mohyl.
Související
-
Admirál Canaris a záhada tachovské mohyly. Stanislav Motl odkrývá konec nacistického pohlavára
Kde skončily ostatky obávaného prvního muže Abwehru, kterého Hitler nechal potupně popravit? Poslechněte si nejnovější odhalení Stanislava Motla.
-
Archeologové zkoumají v Píseckých horách šest vzácných mohyl, které poničili lesníci
Kvůli těžbě kůrovcového dřeva stále přibývají nové případy poničení cenných archeologických lokalit. Na jedné z nich, u obce Údraž na Písecku, teď pracují odborníci.
-
Při stavbě obchvatu u Dašic našli archeologové unikátní pohřebiště s mohylami
Archeologové odhalili u Dašic unikátní pohřebiště, na kterém naši předci pohřbívali své mrtvé déle než 3600 let, důkazem je také kostrový hrob z pozdní doby kamenné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
