Architekt Josip Plečnik a Praha. Jeho působení se neobešlo bez útoků nacionalistů
Slovinský architekt Josip (nebo také Jože) Plečnik ovlivnil podobu Pražského hradu jako málokdo jiný. Navrhl také kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, výraznou stopu zanechal i na zámku v Lánech. V tomto měsíci si připomínáme hned dvě kulatá výročí spojená s jeho osobností: 70 let od jeho smrti (7. ledna) a 150 roků od narození (23. ledna).
Zvony kostela Nejsvětějšího srdce Páně bijí poledne. Stojím na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad a dívám se na jednu z nejoriginálnějších a aspoň podle mě nejkrásnějších staveb, které naše hlavní město má.
Pro připomenutí nebo přiblížení: Tvarem připomíná Noemovu archu, v netypické věži pojaté jako silná stěna jsou zasazené velké hodiny.
Fasáda s vystupujícími bílými žulovými kameny připomíná královský hermelínový plášť, na střeše je symbolické královské jablko. A já zdaleka nejsem sám, koho tahle stavba plná symboliky znovu a znovu uchvacuje, pro koho navozuje zvláštní atmosféru místa.
Jak dosvědčují rozhovory s lidmi, kteří sem chodí na procházku nebo na trávnících venčí psy. „Na mě to působí krásně, je to takové přirozené centrum náměstí, jeho dominanta, kterou si asi každý zapamatuje,“ říká paní Lucie, která bydlí nedaleko.
Stavba působí dobře i na Tadeáše Trojánka, který bydlí nedaleko: „Já myslím, že sem patří, možná právě tím, že nevypadá jako klasický kostel.“
Jak to bylo s Alicí Masarykovou?
„Vyčnívá. Bude to tím stylem, že je takový zaobleně hranatý. Není typický jako ty starší kostely.“ Zajímavá je už geneze tohoto řečeno slovy návštěvníka z Brna Vojtěcha „zaobleného, a současně hranatého architektonického klenotu, který vyčnívá“.
Tehdy ještě samostatné město Královské Vinohrady cítilo potřebu nového svatostánku už koncem 19. století. Nejbližší kostel svaté Ludmily na náměstí Míru totiž býval při bohoslužbách často přeplněný.
Ženský spolek Jednota svaté Elišky zahájil sbírku na výstavbu. Jenže všechno se trochu protáhlo, peníze na stavbu se do první světové války nesešly, pak byly jiné starosti a s realizací se začalo až po ní. Pro návrh kostela byl přizván tehdejší hlavní architekt Pražského hradu Josip Plečnik.
Podoba jedné z nejvýznamnějších dominant metropole nové Československé republiky se tak rodila v hlavě muže, který svůj čas dělil mezi Prahu a rodné Slovinsko, kde byl profesorem na nově vzniklé univerzitě v Lublani. Historik architektury Zdeněk Lukeš zasvětil jeho dílu velkou část svého profesního života.
A kostel Nejsvětějšího srdce Páně svým způsobem skvěle ilustruje Plečnikovo architektonické i umělecké cítění:
„Plečnik zvolil svůj styl velmi osobitého moderního klasicismu. Inspiroval se raně křesťanskými chrámy a pokusil se tam experimentovat. Původně plánoval, že ta chrámová loď bude čtvercová. Nakonec mu doporučili, aby zvolil tradičnější obdélníkový půdorys typický pro pražské sakrální stavby, tak v tomhle ohledu vyhověl. Ale uplatnil tam některé jiné netradiční principy,“ vysvětluje Zdeněk Lukeš a poukazuje například na kostelní loď, která není členěná sloupy.
Z konstrukčního hlediska to vůbec nebylo jednoduché, ale Plečnik chtěl, aby při mši nikdo neměl zakrytý výhled na oltář, jehož stěna je roztažená po šířce celé oltářní lodi.
Josip nebo slovinsky Jože Plečnik zanechal svůj odkaz hlavně na Pražském hradě a prezidentově rezidenci v Lánech. Hlavně o tom je řeč v tomto vydání pořadu Historie Plus.
Uslyšíte ale také, jak to bylo s jeho vztahem s dcerou prvního prezidenta Československa Alicí Masarykovou. A že se jeho působení neobešlo bez útoků konzervativních vlastenek a vlastenců, někdo by možná řekl nacionalistů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
