Assassin’s Creed Valhalla je vikinskou pohádkou, která spoléhá na věhlas značky
Třináct let, dvanáct velkých dílů, bezpočet odboček. Série historických akčních adventur Assassin’s Creed se tentokrát vydává na sever, do 9. století našeho letopočtu. Skryté čepele, skákání do sena a parkour zůstávají, nutnost kradmého přístupu zmizela už dávno, přibyly RPG prvky a plenění. Jarda se Šárkou spolu se svým hostem, herním novinářem Milošem Bohoňkem v Questu řeší, co dělá asasína asasínem.
Mezi hráči se často hovoří o ubisoftí šabloně, která spočívá v repetitivní hratelnosti s lezením na vysoké prvky krajiny, odhalováním částí mapy, čištěním základen od nepřátel a plněním četných a velmi otřelých úkolů. Kdo jiný by ovšem měl na tuhle šablonu právo než její zakladatel, série Assassin’s Creed? „Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky,“ říkal dle některých zdrojů Albert Einstein, ale určitě to říkal hlavní záporák ve Far Cry 3 Vaas Montenegro.
Naštěstí si zřejmě už i Ubisoft uvědomuje, že jeho hry začaly definici šílenství naplňovat už dávno, a v Assassin’s Creed Valhalla od ní upouští. Úkoly jsou rozmanitější, mapa vás nezatěžuje tolika body zájmu, které ale zajímavé ve skutečnosti nebyly, z vedlejších misí se staly krátké aktivity bez záznamu v deníku a u každé z nich je cítit, že si někdo dal práci implementovat do hry vlastní nápad.
S vikinským zasazením a reáliemi budete spokojení, pokud od nich nebudete očekávat přílišnou věrnost historickým faktům. Ale tím, že je jen krvavou pohádkou pro dospělé, a ne učebnicí dějepisu, se Assassin’s Creed netajil nikdy.
Za jak dlouho můžete ve Valhalle sklízet plody své práce? Proč se nové díly Assassin’s Creed nestaly samostatnou sérií? A kam by se asasíni měli vydat příště? Poslechněte si aktuální díl Questu o zabijácích, kteří se změnili.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
