Atak přeludného funku

V titulním songu se vokály obou pánů potkávají s procítěným projevem pravidelného hosta na deskách Massive Attack Horace Andyho, který díky nim v 90. letech pronikl i k mainstreamovému publiku. Houževnatý beat a masivní basa, dusná narkotizující nálada, koketérie s reggae: Splitting The Atom je solidní track, jehož pět minut přesto působí poněkud utahaně a snad až příliš povědomě. Singl pro potěchu fanoušků, který má zároveň dokázat, že dvojice bristolských hypnotizérů ještě stále není na odpis.

Následující Pray for Rain už signalizuje hlavní současnou ambici kapely: pokusit se odlišit svůj zvuk od soundu předchozích alb a přitom zůstat snadno rozpoznatelnou. Hluboké tóny klavíru, zvolna vířící bicí a nenapodobitelná hlasová manýra Tunde Adebimpeho z art-rockových TV on The Radio se v druhé polovině tracku na chvíli propadnou do země a před ušima posluchače se vynoří nečekaně projasněné intermezzo.

"Phantom funk", tedy termín, který pro svou tvorbu momentálně Massive Attack razí, kupodivu není příliš od věci. I na dvou zbývajících skladbách - remixech písní Psyche a Bulletproof Love - dominují různé odstíny černi. Zatímco v druhé jmenované zaznívá do rytmického pulsu z kosmických dálek hlas Guye Garveyho z indie-rockových Elbow, skladba Psyche s emblematickým vokálem Martiny Topley-Bird připomíná řidší a méně výrazný paběrek z letošního sólového debutu Fever Ray. Není to náhoda: využití perkusí i duchařské zvukové efekty jsou jasným autorským podpisem producenta, který si říká The Subliminal Kid.

Massive Attack - Splitting The Atom|foto: Press kit

Působivě temné ladění a jistá snaha o pokrok v mezích triphopového zákona nezakryje celkově poněkud vágní vyznění minialba. Nezbývá než si počkat, jaké klima bude panovat na jejich páté desce, pracovně nazvané Weather Underground. Přeludný funk EP Splitting The Atom nicméně dává jistou naději, že pokud se Robert del Naja a Grant Marshall odhodlají k odvážnější štěpné reakci, výsledek by mohl stát za to.