Atmosféra na Turné čtyř můstků v Garmisch-Partenkirchenu
Deset minut po deváté hodině vám Dopolední Radiožurnál hrál Shakiru. Rok obvykle začíná boucháním šampaňského a také ohňostroji. Sotva se pak ráno lidé probudí, nastává čas dalších tradic. Ať už mezi ně počítáme projevy politiků, různé novoroční výšlapy na rozhledny nebo cyklistické závody. Skokani na lyžích, ti baví už sedmapadesát let diváky na Turné čtyř můstků v GarmischPartenkirchenu. Asi se tedy nebudete zlobit, když vám teď nepřeneseme všech šestadvacet tisíc diváků, ale jen tu atmosféru, kterou vytvořili.
Tomáš KOHOUT:
Davy proudí pod Olympia Chance v GarmischPartenkirchenu v poněkud řidší konzistenci, než jak tomu bývalo za časů absolutistické vlády skokanského krále Svena Hannawalda. Ale šílenci se mezi nimi najdou vždycky. Na novoročním přání hlasatele, pravda, není nic divného, ale na tom, o budoucnosti Andrease a Stephanie, on totiž panáček vymyslel na svou milou lest. Jako Hannawaldovu fanynku ji nalákal na skoky, ona už se na dopadu hned vedle moderátora těšila, jak si s legendárním skokanem potřese pravicí a její milý jí mezitím požádal o ruku. Celá v transu mu vyhověla. Už pár minut na to ale byly v hlavních rolích jiné páry.
Tomáš KOHOUT:
Ladil publik hlasatel, když četl, proti komu nastoupí v KO kole němečtí skokani. Došlo i na dvojici:
Tomáš KOHOUT:
Aby se davy pod můstkem dobře naladily, je dobré jim i zalichotit. Dá se to udělat při vysvětlování pravidel. Spousta expertů na skoky na lyžích v Partenkirchenu skutečně byla. Vysvětlení se tedy týkalo jen těch nemalo nováčků, jak podotkl další z hlasatelů. Jestliže se pak pod Olympia Chance sto čtyřicet, neboli pod můstkem tvaru dámského střevíčku rozhostilo při skocích i ticho, neplatilo to po postupech domácích reprezentantů do druhého kola. Ale co nějaký Uhrman, tedy hodinář? Největší oblíbenec je ten, který už deset let propaguje na Helmě čokoládu ve fialovém obalu. Jen pro ty z vás, kteří mu podle sponzora ještě neříkají, doplním, že jde o Martina Schmidta. Stejně jako jihoameričtí fotbaloví komentátoři při gólu, německé publikum při jeho skoku předvádí, co všechno vydrží na jeden nádech. Dobrá, bylo to jen něco kolem šesti sekund, ale na ohluchnutí v reálu to stačilo. Stejně hutná jako tento doprovod byla i nejistota, kdo že to vlastně vyhrál. "To je napínavé, napínavé, napínavé," zmohl se na hodnocení atmosféry po druhém skoku vedoucího Simona Ammanna hlasatel. A zatímco nahoře vedle můstku se bodovalo, škrtalo a sčítalo, dole se čekalo. Více než minutu zírali všichni směrem ke světelné tabuli, jestli Ammann z velkého náskoku udrží aspoň mrňavý a vyhraje, nebo jestli se před něj dostane Wolfgang Loitzl. Tady si dovolím ostrý rozhlasový střih.
Tomáš KOHOUT:
Ano, vyhrál Loitzl, poprvé v kariéře. Takže se nelze divit, že se po vyhlášení vítězů zmohl jen na:
Wolfgang LOITZL:
Jsem velmi šťastný, je to pro mě perfektní den. Vyhrát 1. ledna na turné a ještě vůbec poprvé, to je paráda.
Tomáš KOHOUT:
Shrnul své pocity Rakušan Wolfgang Loitzl. A triumfem kombinovaným s celkovým vedením na turné se postaral o to, že v Innsbrucku a Bischofshofenu bude určitě také dost diváků. Tomáš Kohout, Radiožurnál, GarmischPartenkirchen.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
