AudioREPORT 2025: Platforma pro diskuzi mezi studenty, pedagogy a tvůrci ocenila regionální příběhy a vrcholné radiodokumenty

Platforma přináší originální prostor na diskuzi, slouží rovněž jako vzdělávací a diskuzní báze pro studenty, kteří se tu potkávají se svými kantory i tvůrci a mají možnost se rozvíjet. Pořadatelem je Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, z.s. – to usiluje o svobodnou, žánrově bohatou a kvalitní rozhlasovou tvorbu, o zvyšování tvůrčích i posluchačských nároků na úroveň rozhlasového programu, rovněž nezávislých tvůrců.

Akci podpořila řada partnerů, kteří podporují akci dlouhodobě. Konkrétně se jedná o Český rozhlas, Ministerstvo kultury ČR, Nadaci Český literární fond, Radiotéku a Syndikátu novinářů.

Diskuzní platformu ocenila také ředitelka Vývoje a výroby Iva Jonášová, jinde není tak štědrý prostor k získání zpětné vazby, AudioREPORT vidí jako takzvanou laboratoř, kde dokonce vznikají náměty. Řadu z nich si odnáší k rozvoji a potenciální realizaci.

PUBLICISTIKA

1. místo | Ľubomír Smatana: „Regiodokument – Cizinci ve vlastním městě“

Cyklus Regiodokument ukazuje, jak silná může být regionální publicistika při řešení aktuálních témat. Tím zároveň naplňuje veřejnoprávní poslání. Právě v jeho rámci zazněl vítězný pořad soutěže AudioReport v kategorii PUBLICISTIKA – Dokument „Cizinci ve vlastním městě“ autora Ľubomíra Smatany ve spolupráci s Martinou Pouchlou. Příběh z Tachova, města nedaleko dálnice D5, zkoumá soužití starousedlíků a nově příchozích cizinců, kteří sem přichází za prací v průmyslových zónách – a mění tak tvář celého regionu.

2. místo | Naďa Reviláková: „Téma Plus – Devadesátky: Televizní zábava“

Druhé místo v kategorii publicistiky získala Naďa Reviláková s pořadem Téma Plus – Devadesátky, konkrétně s dílem Televizní zábava. Porota i přítomní posluchači ocenili originální uchopení tématu – a také to, že i přes téměř hodinovou stopáž dokázali udržet plnou pozornost. Devadesátková televize byla především otevřená: světu, lidem i svobodě slova. Do obrazovky vstoupil život v celé své barvitosti – a s příchodem komerčních stanic se z televizní zábavy stalo zrcadlo společnosti. To, na co se divák nedíval, jednoduše přestalo existovat.

3. místo | Michal Bureš: „Osudy – Věra Lejsková (5/5)“

Bronzovou příčku obsadil Michal Bureš s pořadem Osudy – Věra Lejsková (5/5). Pod jeho režijním vedením vzniklo jedinečné vzpomínání na dětství na Moravském Slovácku, první hudební krůčky i cestu ke koncertním pódiím. Každý z pěti dílů nese atmosféru doby, humor i nadhled, s nimiž Lejskovi procházeli životem. Pětadevadesátiletá Věra Lejsková vypráví s noblesou o svém životě klavírní virtuosky, pedagožky i publicistky – a její vzpomínky zní stejně živě jako hudba, která ji životem provází.

DOKUMENT

1. místo | Jakub Horáček: Radiodokument – Ruské disonance

 V kategorii Dokument letos zabodoval Jakub Horáček za Radiodokument – Ruské disonance. S citlivostí sobě vlastní porovnává příběh Dmitrije Šostakoviče s osudy dnešních ruských umělců, kteří kvůli svobodě tvorby odešli do exilu. V pražském prostředí nechává promluvit například keramičku Nonnu Lorenz, taneční pár Ingu a Romana Zotov-Mikshinovy či studentky konzervatoře s pedagožkou Evou Hazdrovou-Kopeckou. Společně hledají hranici mezi loajalitou a svobodou – a dokazují, že Šostakovičovo dilema zůstává aktuální i dnes.

Jakub Horáček si odnáší také Cenu generálního ředitele Českého rozhlasu, jelikož měl nejvyšší hodnocení

2. místo | Marek Mojžíšek: Radiodokument – Hamleti 2024

Druhé místo v kategorii dokument patří Marku Mojžíškovi za pořad, který se ptá, jak by dnešní divadelní svět obstál před Shakespearovým pohledem. Vadilo by mu, že se polovina jeho textu škrtá? Existuje generační Hamlet? A jak se Hamlet chová k ženám – postavám i tvůrkyním? Autor prošel osm inscenací uvedených v roce 2024, mluvil s režiséry, herci i překladateli a ukazuje, že čtyři sta let starý příběh stále nabízí nekonečně mnoho podob. A že Hamlet to opravdu unese.

3. místo | Martina Pouchlá: Naše těla

Martina Pouchlá, zkušená autorka mnoha dokumentů, si v kategorii DOKUMENT zaslouženě odnáší ocenění za experimentální dílo Naše těla. Vzniklo v rámci iniciativy Small Audio Art, která vybízí tvůrce k tvorbě krátkých zvukových experimentů. Naše těla je prvním českým příspěvkem tohoto projektu a zaznělo po boku děl autorů z Vancouveru, New Yorku či Calgary. Zveřejněno bylo na stránkách iniciativy i uvedeno na XMTR Audio Arts Festivalu.

Cenu Zdeňka Boučka za originalitu

Reportér, dokumentarista, režisér, nadšený přítel fonoamatérismu, sběratel zvuků – tím vším byl Zdeněk Bouček. Na přelomu tisíciletí tandem Bouček–Škápíková určil směřování českého rozhlasového dokumentu směrem k evropské tradici zvukového autentického featuru a svým programovým nasazením ovlivnil celou jednu autorskou generaci rozhlasových publicistů.

Účastníci AudioREPORTu letos hlasovali nejhojněji pro vítězku Martinu Pouchlou s pořadem Naše těla. Autorka spjatá s Českým rozhlasem vytvořila dokument na základě výzvy iniciativy Small Audio Art, která vybízí tvůrce k experimentu – ke krátkým zvukovým dílům inspirovaným obyčejnými předměty z jejich domácností.

Cena „Hlas lidu“:

Tuto přísně nekorektní cenu, jejíž iniciátorkou je Marcela Benešová, členka výboru SRTu a organizátorka AudioREPORTu, převzala také Martina Pouchlá za audiodokument „Naše těla“.