Auto, které zachraňuje: členem ukrajinského záchranářského sboru je i sanitka Jiřík
Už skoro osm let slouží nemocným nebo zraněným na Ukrajině. Devět fordů transit a jeden volkswagen darovala ukrajinskému Červenému kříži Česká republika. První sanitku, kterou v roce 2014 v Kyjevě převzali, pojmenovali ukrajinští záchranáři Jiřík. Ve službách Červeného kříže stále jezdí na východě v Luhanské oblasti a v Kyjevě už mají dalšího Jiříka juniora.
Oleg a Liza jsou sehraný tým. Připravit nosítka, naložit na ně pacienta a uložit ho do sanitky trvá necelou minutu. Na jeden, dva, tři nosítka zvednout a se stejným rozfázováním zase umístit do sanitky a zajistit. V podmínkách nešťastných událostí, nehod, požárů nebo třeba evakuace lidí z ohrožených oblastí není času nazbyt.
Svatý Jiří pomáhal raněným
„Tohle auto je zkrátka náš Jiřík. To jméno dostalo tohle proto, že svatý Jiří vždy pomáhal raněným. Takže je to český svatý Jiří, který se stará o raněné tady na Ukrajině,“ vysvětlují.
Čtěte také
Auto na dvoře sídla Ukrajinského červeného kříže, se kterým jezdí Taras Loginov, je Jiřík mladší. Jeho starší jmenovec a další auta dostali ukrajinští záchranáři už před osmi lety.
„První evakuační vozidlo, kterému říkají Jiřík, bylo přivezeno v roce 2014 a to druhé, takzvaný Jiřík mladší, je z roku 2019. Vozidla, co sem takto putují, jsou spolufinancována ministerstvem zahraničních věcí a také Českým červeným křížem,“ vysvětlil původ českých sanitek na Ukrajině velitel ústředního krizového týmu Českého červeného kříže Richard Smejkal.
Parťák během krušných chvilek
V Kyjevě už jezdí jen Jiřík mladší, ten původní slouží na východě a má toho hodně za sebou. Se sanitkou Jiříkem jezdil i záchranář Oleg Saj: „Jiřík byl věrné a spolehlivé auto, ale také si zažilo krušné chvíle. Stalo se to hned při první jízdě v roce 2014, když se kolega Taras Vladislavovič vracel z obleženého Debalceva,“ vypráví.
„Zažili jsme tehdy ostřelování minomety. Úplně nová sanitka měla poškozené čelní sklo, které jsme pak museli vyměnit. Evakuovali jsme tehdy jednadvacet lidí. Všechno to byli civilisté a byli mezi nimi i ranění,“ pokračuje Taras.
Pozor na podvozek!
Na další příhodu si vzpomněl Oleg. Ta se stala hned další den služby Jiříka. Jeli po poškozeném mostě, ve kterém už byly velké propadliny. Nákladní auto s velkými koly jimi bez problémů projelo. Jiřík ale narážel spodkem o vozovku a Oleg pak dvě až tři minuty s napětím sledoval ukazatel hladiny oleje. Bál se, že prorazil olejovou vanu.
Nápad s pojmenováváním českých sanitek lidskými jmény vzešel podle pana Tarase Loginova z toho, že i auta jsou součástí sehraného záchranářského týmu. Zaslouží si tedy mít i jména.
Zlobí, ale jsou nenahraditelné
Občas také zlobí, když se třeba rozsvítí kontrolka oznamující, že je čas zase po roce udělat zevrubnou prohlídku vozu. Stačí prý Jiříka pohladit a kontrolka zase zhasne. Někdy se ale také stane, že se auto porouchá a takzvaně klekne.
I to se prý stává, ale u takových aut vždy pracovníci Ukrajinského červeného kříže ihned začnou s resuscitací a podaří se jim je zase oživit. Nemohou je jen tak nechat odejít do motoristického nebe, protože mají před sebou hodně práce. Těch deset českých sanitek včetně dvou Jiříků totiž nemají čím nahradit.
Související
-
Připravuje se Ukrajina na válku? Žádné vojenské manévry, ale z rádia zní pokyny, co dělat při útoku
Západ se stále snaží zabránit ruskému vpádu na Ukrajinu. „Ukrajinci jsou na situaci zvyklí: na východě země pokračuje válka už osmým rokem,“ informuje Martin Dorazín.
-
„Věděli jsme, nás Moskva nenechá na pokoji.“ Ukrajinští dobrovolníci šijí vojenské maskovací sítě
Do příprav na obranu země před ruským vpádem se na Ukrajině zapojuje stále více lidí. Každý pomáhá, jak může – někdo například šije oblečení a splétá sítě pro vojáky.
-
Kde používají hasiči tank?
Při vyprošťování zavalených lidí nebo uvízlých strojů pomáhají hasičům po celém Česku jejich kolegové ze záchranného útvaru.
