BáSnění Jana Štolby

Pražský holešovický rodák Jan Štolba (nar. 1957) prošel řadou zaměstnání. Od roku 1988 žil v New Yorku. Od poloviny 90. let žije střídavě v Austrálii a Praze. V samizdatové Edici Petlice vydal cestopis Deník pro Marcelu Šternovou (1986), v Kolářově pracovní pařížské Edici K první sbírku Čistá vrána (1987). V polovině 90. let začal publikovat oficiálně. Vydal prózy Provazochodcův sen (1995), pikareskní „jazzový“ román Město za (1997), sbírky básní Bez hnutí křídel (1996), Nic nemít (2001), Den disk (2002), Hřebeny (2007). Od 90. let píše také fejetony, literární a filmové recenze. Za soubor esejů Nedopadající džbán a soustavné kritické sledování české soudobé poezie získal Cenu F. X. Šaldy za rok 2006. Dalším svazkem kritických esejů je Lomcování slovy (2011).

Tenorsaxofonista Jan Štolba byl členem Originálního pražského synkopického orchestru a dalších jazzových formacích. V 80. letech se účastnil polooficiálního folkového a rockového dění. Tvořil improvizovanou hudbu s bubeníkem Alanem Vitoušem. Byl členem legendární kapely Mozart K písničkáře Oldřicha Janoty i artrockového bigbandu Krásné nové stroje.

V New Yorku spolupracoval s Vince Giordano´s Nighthawks, argentinským bubeníkem Lionelem Sandersem či s moderním ansámblem Quel Jazz. Doprovázel jazzové divy Janu Fabiánovou, Petru Vlkovou, Darju Kuncovou či Petru Ernyei a také vokální kvartet The Swings Petra Hanzlíka. Účastnil se freejazzových seancí Visit Of Music Martina Zbrožka, hostoval s divadlem Vizita Jaroslava Duška. S Jan Štolba Quartetem interpretuje vlastní skladby. Za pobytu v Austrálii se v kvartetu objevili renomovaná pianistka s českými kořeny Andrea Keller a rozevlátý drummer Danny Fisher. S australskou skupinou Jasupa provozoval „acid washed“ funk na místních pódiích i ve velebných pralesích.