BáSnění Jiřího Hůly

26. únor 2024

Poslechněte si oblíbené poetické texty archiváře, publicisty, vizuálního básníka a kurátora Jiřího Hůly, zakladatele Archivu výtvarného umění.

Připravil: Dominik Mačas
Natočeno: 2019

Archivář, publicista, vizuální básník a kurátor Jiří Hůla (1944) je pražský rodák, jeho život je ale už od dětství spojený především s Kostelcem nad Černými lesy. V závěru padesátých let vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci obor matematika a tělesná výchova. Krátce pracoval jako učitel v Hlučíně a Opavě, pak se ale opět vrátil do Kostelce. V roce 1983 zde spolu se svým bratrem, akademickým malířem Zdenkem Hůlou, otevřeli v jejich domě Galerii H, která se v následujících letech stala významným místem setkávání výtvarníků v rámci tzv. šedé zóny české kultury.

Už v šedesátých letech se Jiří Hůla začal zabývat vizuální a konkrétní poezií. Ve svých experimentálních textech zúročil své matematické vzdělání, zabýval se variacemi, kombinacemi a permutacemi slov, písmen a znaků. V průběhu dalších let pak postupně hledal východiska ze slepé uličky zavedených experimentálních postupů. Zkoumal možnosti redukce a redundance, manipulace s texty a také popisu nalezených obrázků – krejčovských střihů, plánů, reprodukcí z novin a časopisů.

Dvojí význam slova popsat (definovat a pokrýt písmeny) mi dopomohl k pochopení přímých souvislostí mezi strojopisy a – od roku 1977 – čistě výtvarnými díly.

Koncem 70. let začal pro svou tvorbu využívat možností tehdejší výpočetní techniky a spolu s Josefem Volvovičem se zabýval počítačovou grafikou. Z tohoto období pochází jeho návrh Stavebnice H (variabilní plastiky o 941 prvcích), jejíž plánovaná sériová výroba se navzdory slibným začátkům nakonec neuskutečnila. Jiří Hůla také v této době objevil metodu přeuspořádáním jednotek vizuálních informací, vymyslel počítačové generované písmo a také několik výtvarných technik, jako je kresba skalpelem, rastrová proláž nebo transformace do funkční sítě.

V roce 1984 Jiří Hůla založil ještě v Kostelci nad Černými lesy Archiv výtvarného umění. Dnes tato instituce sídlí v pražském DOXu a nuselské ulici Pod Terebkou. Její unikátní sbírka čítá statisíce dokumentů z oblasti současného českého a slovenského výtvarného umění. Součástí aktivit archivu je vedle publikační a výstavní činnosti také obsáhlá a stále se rozšiřující databáze českého a slovenského umění abART, ze které využil informace o Jiřím Hůlovi i autor tohoto medailonku.

Jiří Hůla je mimořádně činorodý člověk a jeho kulturní aktivity jsou velmi široké. Řadu let působil jako publicista v různých periodicích. V 90. letech byl také externím spolupracovníkem Českého rozhlasu Vltava. Kniha jeho rozhovorů se známými českými výtvarníka (např. Stanislavem Kolíbalem, Pavlem Nešlehou, Zbyňkem Sekalem, Jaroslavem Rónou nebo Jindřichem Zeithammlem) vyšla v roce 2001 v nakladatelství Dauphin.

ÚDAJE O VYDÁNÍ:

  • Li Po: Píseň o starosti (in Zpěvy staré Číny, Odeon 1967, překlad Bohumil Mathesius)
  • Gregory Corso: Ecce Homo / Theodorikův obraz (in Mokré moře, Odeon 1988, překlad Jan Zábrana)
  • Josef Hiršal, Bohumila Grögerová: Text IV (in JOB–BOJ, Československý spisovatel 1968)
  • Christian Morgenstern: Jak si šibeniční dítě zapamatuje měsíce, Schéma jedné tragédie (in Šibeniční písně, SNKLHU 1958, překlad Josef Hiršal)
  • Jiří Hůla: Sonet Arthura Rimbauda Samohlásky, překlad Vítězslava Nezvala /redukovaný text, Sonet Arthura Rimbauda Samohlásky, překlad Svatopluka Kadlece /redukovaný text (In samizdatová publikace Sonety, Galerie H v Kostelci nad Černými lesy 1987)
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.