Bazén není pomoc. Spolek varuje před atrakcemi, ve kterých želvy přichází o přirozené instinkty

15. listopad 2021

Spolek Chráníme mořské želvy se nově zaměří na Srí Lanku. Po letech úspěšné ochrany v Indonésii chtějí své zkušenosti využít i v místech, kde klade svá vejce pět ze sedmi druhů mořských želv. Na Srí Lance si „posvítí“ hlavně na nefunkční centra, která se dnes více než na ochranu želv zaměřují na zisk a podporují v tom i pytláky.

„V našem novém videu je pro mě nejdůležitější věta: ‚Nenavštěvujme centra, kde drží zdravé želvy v bazénech.‘ Chceme turistům ukázat to, že existují místa, kde se snaží želvy chránit, ale moc nevědí jak. A tak vznikla tak spíš turistická atrakce,“ popisuje výzvu nové kampaně spolku Chráníme mořské želvy jeho zakladatelka a bioložka Hana Svobodová.

Situace nejen na Srí Lance totiž vypadá tak, že mnohá centra, která se vydávají za ochranářská, spíše přispívají k pytlačení. Od pytláků totiž vykupují želví vajíčka s odůvodněním, že jinak by si je od nich koupil někdo jiný.

Turisté mají pocit, že když želvu koupí a v pravém poledni ji vypustí na pláž, že dělají něco dobrého pro přírodu. To je omyl.
Marek Němec

Co se s nimi ve stávajících centrech děje dál, popisuje honorární konzul na Srí Lance Marek Němec:

Takzvaní ochránci přírody vezmou ty malé želvičky a dají je do betonových kontejnerů, to jsou kádě pětkrát dva metry. Želvy tam ve velkém shromažďují. Je to jedna z turistických atrakcí jak pro tamní turisty, tak pro ty z Evropy nebo Ameriky. Turisté pak mají pocit, že když si za pár dolarů želvu koupí a v pravém poledni ji vypustí na pláž, tak že dělají něco dobrého pro přírodu. To je bohužel základní omyl.“

Želvy ztrácí kontakt s přírodou

Želvy z těchto stanic, například kožatky nebo karety, v nich totiž podle ochranářů ztratí své přirozené instinkty, které životně potřebují. Podle Hany Svobodové pak v mořích ve většině hynou.

Čtěte také

„V bazénech nejsou vlny, takže želvy nemají proti čemu plavat a nevyvíjí se jim svaly. Není tam dostatečná hloubka, takže se jim nevyvíjí dostatečně plíce. Vůbec nejdůležitější je ale to, že v bazénkách po 48 hodinách ztrácí instinkt, kam by měly plavat a kam by se měly v dospělosti po třiceti letech vrátit naklást vajíčka. Přijde nám velmi důležité upozornit na to, že tyto bazény nejsou ochrana, a aby lidé, pokud chtějí, podporovali právě ta centra, kde chrání želvy efektivně.“

Nové centrum

Právě takové centrum bude chtít česká organizace s mnohaletými zkušenostmi z ochranou želv v Indonésii přenést i do prostředí Srí lanky. Pomáhá jim v tom právě srílanský konzul Marek Němec, podle kterého se proto chystá ukázkové centrum:

Čtěte také

„Kde by turisté mohli želvy pozorovat ve volné přírodě. Chtěli bychom udělat první školicí středisko, kde bychom ukázali, jak by se to podle biologů mělo dělat. Želv by se vůbec nikdo fyzicky nedotkl. Brzy ráno by třeba turisté sledovali líhnutí na plážích s infračervenými lampami, které želvy neruší.“

Takové středisko by na Srí Lance mělo vzniknout už na jaře příštího roku. Právě podobné edukativní projekty a práce s místními i dětmi se totiž spolku Chráníme mořské želvy osvědčily na jejich stávajících projektech v Indonésii.

Želv by se vůbec nikdo fyzicky nedotkl. Brzy ráno by třeba turisté sledovali líhnutí na plážích s infračervenými lampami.
Marek Němec

„Chceme, aby tamní lidé měli platy pro své rodiny, ale aby u toho zároveň chránili přírodu. Nechceme na ně moc tlačit, ale ukázat jim možnosti, které by pro ně měly být lákavé. Aby to zkusili a šli do toho,“ uzavírá bioložka Hana Svobodová

Časově náročnější než vybudovat ukázkové centrum bude revize zákonů na Srí Lance a vyjednávání o nových závazných pravidlech. I to se ale díky zahájené spolupráci se srílanskými ministerstvy pomalu začíná dařit.

Poslechněte si reportáž Ondřeje Ševčíka.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.