Bez tlaku na politiky je jedno, že nedám dítěti do pití brčko. Jak rodiče vnímají klimatickou krizi?
Klimatická krize je celosvětový problém, který bohužel nejvíce dopadá na ty nejmladší. Mnoho rodičů znepokojuje současný stav životního prostředí natolik, že mají obavy o budoucnost svých dětí a o podobu světa, ve kterém budou jednou žít. Některé páry dokonce přemýšlí, jestli děti z tohoto důvodu vůbec mít.
Proto jsme se v Houpačkách s mladými matkami Marií a Michaelou bavily právě o tom, jestli mají strach z negativních dopadů klimatické krize na životy svých dětí, a hlavně o tom, jak s tímto strachem bojují a snaží se změnit věci k lepšímu.
Černobyl a klimatická krize. Ani za třicet let se politici nezbavili neschopnosti a zaslepení mocí
Černobyl sloužil desítky let jako memento neschopnosti komunistů, cynismu totalitárního zřízení, sovětského šlendriánu a hlavně zadržování informací, které tradičně provází jak jaderný průmysl, tak nedemokratické režimy. Nová, oceňovaná minisérie HBO teď ale prostřednictvím černobylské tragédie sžíravě a kriticky komentuje zejména naši současnost. Ne tu jadernou, ale klimatickou.
Stačí dětem vysvětlovat, že musí šetřit vodou a proč se mají vyhýbat jednorázovým plastům? Od praktických otázek, jak přežít s malým dítětem červnová tropická vedra nebo snížit uhlíkovou stopu při nakupování, se s Marií a Michaelou dostáváme i k tomu, že samotné uskromnění se v individuální spotřebě nebo třídění odpadu nestačí k tomu, aby se svých obav zbavily. „My třeba nemáme auto, a když nestíhám, jezdím často po Praze taxíkem. A můj ideální scénář je ten, že se přijme nařízení a taxi budou na ekologický pohon, budou napájené nejlépe z alternativních zdrojů. To jsou kroky, které může udělat někdo jiný než jednotlivec, a společnost by je měla přijmout,“ vysvětluje Marie svou vizi toho, kam by se věci měly posouvat.
„Můžeme toho dělat dost, ale je to hrozně vyčerpávající. Můžeme udělat spolky, scházet se a tlačit na ty politiky. Ta městská úroveň je ale základ. Nejdřív se musíme naučit jednat s tím okolím, tam, kde žijeme. A je to jedno, jestli seš ve městě nebo na vsi, tak chceš, aby kolem tebe neležela mrtvá zvířata, suché pole, prach a špína,“ dodává Michaela. Všechny houpačky se ve studiu shodují, že rodiče by za zmírnění dopadů klimatické krize měli bojovat, a bez neustálého tlaku na politiky od lokální po celostátní úroveň to nepůjde.
Jsou klimatické změny důvodem k odmítnutí přivést děti na svět? A jak v dětech probudit povědomí a zodpovědnost za stav životního prostředí? I o tom jsme debatovaly v novém díle Houpaček. Poslechněte si celý záznam s Martinou Poliakovou, Michaelou Trtíkovou Vojtkovou a Marií Lukáčovou.
Související
-
Zvládne Česko klimatické cíle do roku 2030?
V Česku znovu protestovali středoškoláci za lepší ochranu klimatu a snižování emisí. Vláda sice v březnu po jejich první stávce informovala sněmovnu o svém postoji, z...
-
Studentskou stávku proti změně klimatu podpořilo více než sto českých vědců
Čeští vědci dnes vydali prohlášení, ve kterém vyjadřují podporu klimatické stávce připravované středoškolskými studenty. Své podpisy k němu připojilo více než 100....
-
Když nemají vodu, ať postaví vodovody. Česká vláda odmítá brát vážně klimatickou krizi
Dvě události v poslední době ukázaly, jak málo vážně bere český premiér a vláda klimatickou krizi. Miliardy určené na boj se suchem mají jít hlavně na propojování...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
