Bezpečnější tetování i trvalý make-up. Začíná platit regulace, kterou vyvolaly varovné závěry studií

Tetování je založeno na tom, že se propíchne pokožka a pod ní se do hlubší vrstvy kůže vpraví barvivo. Zatímco svrchní vrstva zvaná epidermis se průběžně obnovuje, barvivo vpravené do hlubší vrstvy (zvané škára) v ní dlouhodobě zůstává, prosvítá přes pokožku a vytváří tak žádaný barevný vzor.

MUDr. Miroslav Šuta|foto:Rostislav Duršpek, Český rozhlas Plzeň

Jako trvalý neboli permanentní make-up se označuje speciální využití tetovací techniky k vytvoření vzorů, které se podobají líčení. Jedná se například o barevnou nebo tvarovou úpravu obočí, očních linek nebo rtů. Vlastně jde o jakousi trvalou náhradu nebo doplněk řasenky, rtěnky nebo tužky na obočí.

V minulosti lidé k tetování užívali například popel, přírodní pigmenty nebo tuš. Dnes se průmyslově vyrábějí speciální tetovací inkousty, které kromě barevných pigmentů obsahují celou řadu dalších složek, například regulátory viskozity, konzervační činidla atd.

Alergie na tetování

S rostoucí popularitou tetování se častěji objevovaly také zdravotní problémy. Několik dermatologických studií zjišťovalo výskyt alergických reakcí na tetování. Akutní problém po tetování podle nich uvádí asi 4 až 12 % lidí, kteří proceduru podstoupili. Za 6 měsíců po tetování problém uvádělo asi 6 % dotazovaných. Nicméně v případě vystavení slunečním paprskům se výskyt problémů zvýšil na každého pátého až osmého tetovaného člověka.

Laboratorní analýzy tetovacích inkoustů v nich bohužel objevily celou řadu nebezpečných chemikálií, které jsou například v kosmetice nebo v jiných výrobcích omezeny či zakázány, protože patří mezi látky schopné vyvolávat rakovinu (karcinogeny), narušovat dědičnou informaci v buňkách (mutageny) nebo narušovat rozmnožování (látky reprotoxické).

Další lékařské studie ukázaly, že částečky tetovacích pigmentů se mohou z kůže uvolňovat, putovat tělem a hromadit se v játrech nebo v lymfatických uzlinách. K výraznějšímu problému může dojít v případě odstraňování tetování laserem, který pigmenty a další složky tetovacích inkoustů rozbíjí na menší částice. Ty se z kůže odplavují dále do těla.

Nová evropská regulace vstupuje v platnost

Znepokojivé výsledky uvedených studií vedly v roce 2015 Evropskou komisi k tomu, že pověřila Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA), aby prozkoumala zdravotní rizika látek obsažených v tetovacích inkoustech. Na základě výsledků tohoto prověřování se v roce 2020 členské státy EU a Evropská komise shodly na zavedení opatření pro omezení nebezpečných chemikálií v tomto typu výrobků.

Nová pravidla vstupují v platnost 4. ledna 2022 a týkají se více než 4 tisíc nebezpečných chemikálií v tetovacích inkoustech a permanentním make-upu, pro které byla stanoveny maximální povolené koncentrace. Výrobky určené k tetování nově budou muset být opatřeny štítkem s informací o složení směsi, tak i s příslušným bezpečnostním prohlášením. Omezení se týkají například kovů, azobarviv, polycyklických aromatických uhlovodíků nebo aromatických aminů.

Do budoucna budou automaticky zakázány látky rakovinotvorné, mutagenní a narušující rozmnožování. Dále všechny chemikálie už zakázané v kosmetických přípravcích nebo ty, které je zakázáno nanášet na sliznice nebo užívat v přípravcích na oči. Omezení se bude do budoucna také týkat všech látek zařazených mezi senzibilizující nebo dráždivé pro kůži a dráždivé nebo poškozující oči.

Pozor na žloutenku typu C

Tetování je bohužel spojeno také s rizikem nákazy infekčními chorobami, které se přenášejí krví. Provedené studie poukazují hlavně na velmi nebezpečnou virovou žloutenku typu C. Podle výzkumů se hepatitida C u lidí s tetováním vyskytuje až 3krát častěji než u lidí bez tetování.

Čtěte také

Žloutenka typu C na sebe nemusí upozornit žloutnutím

Příčinou přenosu infekce mohou být nesterilní tetovací nástroje nebo kontaminace používaných inkoustů. Nákaza virem hepatitidy C je nebezpečná i proto, že nemocní po dlouhou dobu nemusí pociťovat žádné zdravotní problémy. Teprve po mnoha letech infekce se může objevit žloutenka, zjizvení jater až cirhóza a nemoc také zvyšuje riziko vzniku rakoviny jater, zhoubného hepatocelulárního karcinomu.

Rizika přenosu infekčních nemocí tetováním dovedla řadu zemí k zavedení regulace v oblasti tetovacích salónů a provádění kontrol. Obavy z šíření nákazy zapříčinily také vznik ochranné lhůty pro dárce krve nebo krevní plasmy. Po dokončení tetování je člověk z důvodu rizika přenosu infekce na 6 měsíců vyloučen z darování krve nebo krevní plasmy. Nicméně odebíraná krev i plasma se u všech dárců pokaždé vyšetřuje na přítomnost viru hepatitidy C i dalších infekcí přenosných krví.