Biatlonista Šlesingr místo vysokých hor zakoušel litry mátového čaje

14. říjen 2009
Zblízka

Biatlonová reprezentace dře v rakouském Obertilliachu v přípravě na olympijské hry. Doslova a do písmene. Všichni tam nabírají fyzičku, ze které budou celou zimu žít. Všichni vlastně ne. Chybí ten, který by mohl ve Vancouveru bojovat o medaile - Michal Šlesingr.

Místo nabírání síly na celou sezónu neběhá, ani nechodí ven. Nepije iontové nápoje, ale vaří si a zalévá čaj. "Hlavně čaj, hodně tekutin," uvedl Michal Šlesingr, který dává přednost zejména čaji mátovému. A proč? Tušíte správně, ani biatlonista se neubrání viróze. "Nebyla to střevní viróza, což by byla lepší varianta, protože ta má poměrně rychlý průběh," doplnil.

Někdy možná až takový, že by jeden občas nestíhal. Každopádně Šlesingrovi se viry usídlily nikoliv v břiše, ale v krku. Zaútočily nečekaně, rychle a razantně. "Jestli jsem někdy něco měl, tak to asi nebyla viróza, jestli byla viróza toto, protože jsem byl dost v háji," řekl biatlonista.

A udělal to nejrozumnější, co mohl. Zavolal reprezentačnímu lékaři Martinu Smetanovi. "Dal jsem nějaké rady a doporučil mu, že by bylo vhodné navštívit obvodního lékaře pro zevrubnou prohlídku a stanovení tíže nemoci," přiblížil Martin Smetana.

Ta se totiž zatím nedá přes běžný mobilní telefon spolehlivě určit. Léčba byla klasická. Čajem a obvyklou kombinací paralelu s ibuprofenem. Šlesingr neměl kašel, takže ani nemusel užívat léky s obsahem kodeinu. Povaloval se pod peřinou u televize, nebo si hrál s notebookem.

Ani možnost trávení více času ve společnosti tohoto binárního kamaráda ovšem nemusela uchránit Michala Šlesingra před trudomyslností. Vždyť přichází o další podstatný kus přípravy na veledůležitou sezónu. Na druhou stranu Lukáš Bauer toho před triumfem ve Světovém poháru taky dost promarodil.

"S Lukášem jsme se viděli v Jablonci po mém úrazu kotníku. Smál se a říkal: 'Ty vole, to bude dobrá sezóna.' Uvidíme. Kéž by se to v dobré obrátilo," vzpomíná na setkání s Lukášem Bauerem.

Že by klasický příklad 'věř a víra tvá tě uzdraví'? Každopádně, jak že je na tom teď Michal Šlesingr? Vyplázl jazyk a nastavil krk mému pohledu. Tímto také naše hraní si na doktora skončilo. Ale zřejmě se Michal Šlesingr cítí o mnoho lépe.

Teď doma míří malorážkou bez nábojů na malé terčíky na zdi, aby si aspoň na sucho potrénoval střeleckou pozici. A na fyzickou přípravu pak půjde zlehka. "Bude to pomalé, rozumné pomalé dopracování. Až po pár dnech, když se uvidí, jestli to je dobré, tak se bude moci začít přidávat," nastínil svou budoucí přípravu.

A zase dobře dělá, potvrzuje lékař reprezentace. Dá se však tréninkové manko podle Martina Smetany dohnat? "Samozřejmě bude tréninkový rytmus narušený. Bude se to muset napravit. Neříkám, že se to nedá nahradit, ale asi ne úplně plnohodnotně. Teď měl mít objemovou přípravu ve vysokých nadmořských výškách, což se velice špatně dohání," řekl lékař.

Ale snad to půjde. Kdo ještě má tréninkové manko a nemoc Michala Šlesingra špatně nese? Kim. Pes loveckého plemena výmarský ohař. "Je hyperaktivní, hodně mu to schází. Byla tu přítelkyně, takže nějaký pohyb měl. Když je tu jenom se mnou, tak to má chudák složitější," posteskl si Michal Šlesingr.

A protože psisko škemralo a žadonilo, vymodlilo si na návštěvě proběhnutí. Ale nebojte, tématu S mikrofonem za venčením vás ušetřím.

autor: kyk
Spustit audio