Bohoslužba Pravoslavné církve z chrámu sv. Václava v Brně

Prvorepublikoví pravoslavní křesťané se od vzniku brněnské farnosti v roce 1924 až do roku 1931 museli k bohoslužbám scházet v náhradních prostorách učebny lycea na Husově třídě. V roce 1929 byla však za vzácného pochopení brněnského starosty Karla Tomeše i zastupitelstva hlavního zemského města zakoupena vhodná parcela o rozloze 600 m2 na severozápadním úpatí Špilberku, v prodloužené Gorazdově ulici (Špilberské), a stavba chrámu mohla započít.

Plán vypracoval Ing. arch. Petr Levický a stavbu provedl stavitel Vladimír Slavíček. Celkový náklad i s vnitřním zařízením činil v době stavby 486 000 Kč. Na financování stavby se kromě sv. vladyky Gorazda podíleli sami brněnští pravoslavní křesťané, největší měrou sestra Pravomila Studená.

Brzy po vzniku brněnské pravoslavné farnosti v roce 1924 byl založen mimo jiné i chrámový pěvecký sbor, nejprve smíšený a zanedlouho též mužský (jejich členy byly významné osobnosti tehdejšího města, např. Karel Tomeš, starosta města, spolu se svou ženou). I v moravské metropoli tak mohly opět zaznít pravoslavné chorály, jakož i autentické svědectví o cyrilometodějském dědictví. Členové sboru si pro inspiraci chodili na církevněslovanské bohoslužby ruských emigrantů, konané v chrámu na Sušilově ulici. S pravoslavnými Rusy pojilo brněnské pěvce přátelství i spolupráce: český a ruský sbor zpívaly společně např. při oslavě Paschy v roce 1926 či při slavnostním vysvěcení chrámu sv. Václava v roce 1931. Někteří Rusové navíc vypomáhali a někdy i natrvalo zůstávali v českém tělese. Český sbor nicméně usiloval o budování repertoáru v národním jazyce, a tak vznikaly nejprve české přepisy církevněslovanských skladeb ruských či srbských a krátce nato začaly vznikat i vlastní originální kompozice české.

V posledních letech získal chrámový pěvecký sbor nové členy a bohoslužebný řád nabyl postupně své duchovní krásy.