Bohuslav Reynek, mlčenlivý svědek z Vysočiny
Už 130 let uplynulo od narození básníka a grafika Bohuslava Reynka, výrazného solitéra českého umění a literatury 20. století a umělce, který většinu života tvořil v samotě na Vysočině. V pořadu Portréty ho připomene publicista Pavel Hlavatý.
V prosinci 2021 byl v Praze vydražen grafický list Bohuslava Reynka Veronika IV. za rekordních 564 tisíc korun. Vysoká cena za lept z roku 1954 připomněla, že o práce básníka, překladatele a grafika Reynka z Petrkova na Havlíčkobrodsku je i 50 let po jeho smrti trvalý zájem.
Stal se fenoménem svého druhu a spisovatel Jan Paulas už před lety právem napsal, že „o Petrkově publikoval své vzpomínky či názory opravdu snad každý, kdo s ním měl co do činění“.
Jenže pravdivá jsou i Paulasova slova, že „rozmnožovat další zadumané stránky je tristní“.
Publicista Pavel Hlavatý chce proto v pořadu Portréty připomenout některé méně známé aspekty života umělce, kterého – slovy exilového časopisu Svědectví – jeho „tichá existence odsunula kamsi k okraji už za první republiky a kterého pak kulturní politika po únoru 1948 odsoudila k mlčení“.
Ne absolutnímu, ve druhé polovině 60. let minulého století byl Reynek na krátko „objeven“, vyšlo několik jeho básnických sbírek a konala se řada výstav jeho prací.
Výtvarný samouk
Bohuslav Reynek (1892 až 1971) patřil k těm, kteří smysl umění hledali v souladu osobního přesvědčení a víry s přirozeným řádem světa a jeho estetikou.
Téměř celý život prožil na rodném statku v Petrkově, kde nacházel inspiraci a mystická setkání pro svou tvorbu, v níž podrobně vylíčil pokornou lásku k Bohu, životu, a také vše, čím žil a trpěl.
Kresbě a malbě se začal věnovat při studiích na jihlavské reálce, byl výtvarným samoukem. Přes olejomalby, expresionistické linoryty, kresby, pastely a lepty se ve 30. letech dostal k technice suché jehly.
Zhruba v tuto dobu přešel od krajinných motivů k biblickým. Reynkovo dílo nesmělo být od roku 1948 až do poloviny 60. let vydáváno ani vystavováno, plného uznání se mu dostalo až po pádu komunismu. Na rozdíl od řady dalších katolických spisovatelů se Reynek nestal obětí politických procesů 50. let.
Když jsou v roce 1951 k mnohaletým kriminálům odsouzeni spisovatelé Josef Knap, František Křelina nebo Jan Zahradniček, tak ve stejném roce vychází v Československém spisovateli v tisícovém bibliofilském nákladu Reynkův překlad knížky Victora Huga Géniové.
„Byl to člověk, který žil svým způsobem na okraji, aktivně nevstupoval do veřejného života. Možná i proto nebyl ze strany režimu zájem na jeho odsouzení. Rozhodně to ale neznamená, že by měl jednoduchý život,“ říká Pavel Hlavatý.
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
