Bojíte se svého hlasu? „Zpívejte si nazí ve sprše,“ radí hlasová performerka

25. říjen 2018

„Za šest let zpívání jsem ztratila sebevědomí, zdravý hlas i chuť zpívat,“ říká herečka s ukrajinskými kořeny Maryana Kozak. Lidský hlas je asi nejintuitivnějším médiem, kterým se vyjadřujeme. Jak ho ale studovat, rozvíjet a poznávat? Z hodin zpěvu si často místo schopností přinášejí studenti traumata. S jakými strachy a obavami se studenti při objevování svého hlasu setkávají a jaká je cesta k jeho emancipaci, se dozvíte v pořadu Universum.

Herečka a čerstvá absolventka Katedry autorské tvorby na pražské DAMU se v osmi letech přistěhovala za rodiči do Čech. Ze dne na den bez jakékoliv znalosti češtiny nebo latinky nastoupila do třetí třídy. Podle ní zbytečný stres ovlivnil i vztah k řeči a češtině, který se pak při studiu na umělecké škole vyplavil. Po přestěhování do Čech se jí splnilo přání a začala chodit na hodiny zpěvu a na sbor. Lekce zpěvu jí ale přinesly spíš neustálý strach než potěšení. „Učitelka mi pořád dokola opakovala: ‚Máš se nadechnout jako hrnec, máš se nadechnout a držet.‘ Všechno to bylo až direktivně diktátorské. Na hodiny sboru a zpěvu jsem pak chodila s narůstajícím strachem, že něco pokazím nebo nedotáhnu. Když jsem si měla vybrat repertoár na absolventský koncert, tak jsem absolutně zpanikařila. Nevěřila jsem si, že bych to mohla zvládnout. Myslela jsem, že můj hlas je tak nedokonalý a že nestojí za to být slyšen.“

Hlasová performerka Anna Matvija, která vystupuje pod pseudonymem Annabelle Plum, se také jako učitelka hlasu s podobnými traumaty z dětství často potkává. „Velmi často ke mně přijdou lidé, kterým když bylo 9, 10 let, tak jim někdo řekl, že zpívají falešně.“  Anna učí něco, čemu říká rozšířená hlasová tvorba. Lidé za ní chodí hlavně s cílem najít svůj hlas nebo přístup k improvizaci. „Začínáme jejich hlas zkoumat. Většinou v nějakém uvolněném prostředí. Nenutím je do nějakých cvičení, kde by museli ladit.“

Anna Matvija

S pocity nejistoty se potýkala během svého studia i Anna. „Cítila jsem trému a tlak, jak to musí být perfektní a virtuózní. Taky mi vadilo, že se ode mě jakožto ženy a předtím holčičky očekávalo, abych pěkně zněla a hezky to zazpívala. Abych si oblékla šatičky a před celou rodinou zazpívala vánoční koledu. Já jsem v sobě měla ale jiné hlasy. Ráda jsem řvala, chrochtala a chraptěla.“ Za rozhodnutím jít nakonec studovat divadelní vědu, a ne zpěv, stála podle Anny právě nejistota z vlastního hlasu.

A jaká vede cesta k emancipaci vlastního hlasu? Anna svým studentům říká, ať zpívají ve sprše, kde mezi kachličkami hlas zní plně a kde nám naše nahota nedovolí už nic předstírat. „Vědomé vstupování trapných situací,“ dodává Maryana.

Poslechněte si další díl Universa a zjistíte, co všechno můžete studiem svého hlasu objevit i jak Maryana ke studiu hlasu přistupuje.

 

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.