Božena Němcová: Viktorka. Baladický příběh o krásné dívce, jejíž duše byla srostlá s vrbou
Viktorka byla krásná mladá dívka, všemi milovaná, prý vyvolený miláček boží. Její život byl ale obestřen jedním tajemstvím… Má smysl po něm pátrat?
„Již byli manželé čas spolu, když se jednou v noci – měsíc svítil jako ve dne – Vítek probudil; s nevýslovnou rozkoší hleděl na svoji ženu, která tiše spala, a zlehounka sehnul se, by políbil ty černé vrkoče, které porůznu od hlavy dolů po ramenou a bílých poduškách se vinuly. Díval se dlouho do té krásné spící tváře, ale najednou schnul se blíže, neboť se mu zdálo, že nedýchá; s úzkostí položí ruku na srdce – vskutku; srdce nebije – ruka studená – bez života leží milená žena, jako když spadne s jabloně květ.“
Baladický příběh o venkovské dívce, jejíž osud byl těsně spjatý se zelenou vrbou na dvorečku, patří mezi díla slavné české spisovatelky Boženy Němcové. Povídka Viktorka je součástí souborného vydání Národních báchorek a pověstí z roku 1862, které už po smrti autorky vydal nakladatel Antonín Augusta.
Božena Němcová a její přátelé z jižních Čech
Božena Němcová (1820 – 1862) se v pražské vlastenecké společnosti, do níž ji po svatbě uvedl její manžel Josef Němec, často stýkala například se strakonickým rodákem, básníkem Františkem Ladislavem Čelakovským. Svoji přítelkyni Bohuslavu Rajskou dokonce přemluvila k sňatku s ovdovělým básníkem.
„Věřte, Vy nám po boku našeho pěvce, toho skvělého slovanského slunce, nejvíce pomoct můžete. Ve Vás skládají celou svou naději mnozí – mnozí (což jsem ovšem nikdy říci nechtěla), zdali Vy jej neochráníte, kdo by to mohl, aby pro nás nebyl ztracen?“
A František Ladislav Čelakovský už v roce 1844 obdivoval první literární pokusy budoucí spisovatelky.
„Ano, ušlechtilá pěvkyně naše, netajím toho před Vámi a s hrdostí se znám k tomu, že čta první ty čarovné plody múzy Vaší hluboko jsem sklonil čelo své před Vámi a přál vlasti své štěstí, že nastala již ta doba, kde dcery její jsou s to sypati jí na oltáře tak blahovonné květy.“
Blízké přátelství navázala intelektuálně založená žena po svém příjezdu do Prahy s výrazně mladším vlastencem, básníkem a překladatelem Václavem Čeňkem Bendlem, který ji učil ruštinu. Ten se z existenčních důvodů později stal knězem a zakotvil v jihočeské Volyni.
Související
-
Babička Boženy Němcové je jako povinná četba na druhém stupni úplně nevhodná, říká knihovnice
Před 200 lety, 4. února 1820, se narodila spisovatelka Božena Němcová. Její nejslavnější román Babička je ale dnes poměrně rozporuplnou položkou v seznamech povinné četby.
-
Vlaky, nádraží, hotely... Na rušných místech napadají verše Kateřinu Bolechovou
Kateřina Bolechová píše verše od svých studentských let. Jak sama říká, od té doby se dost proměnily. Zůstávají však střídmé, nepřikrášlené, přesto slovně bohaté a silné.
-
V každé správné detektivce musí být dvojice vyšetřovatelů, říká spisovatel Jan Bauer
Jihočeský spisovatel Jan Bauer je grafomaniakální literární rekordman. K dnešnímu dni napsal 185 knih. Navíc si nemůže stěžovat na nezájem čtenářů, jeho díla jsou oblíbená.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
