Bude skelná vata zachraňovat životy? Brněnští vědci teď zjišťují, zda spíš pomáhá, nebo škodí

21. červenec 2020

Skelná vata se v současnosti používá především ve stavebnictví, kde nahradila azbest. Zcela bezpečná ale rozhodně není – ukazuje se, že snadno proniká do plic, a může tak existovat vztah mezi skelnou vatou a nemocemi, jako je rakovina nebo plicní fibróza.

Vědci z VUT v Brně proto vytvořili jeden z nejdokonalejších modelů na světě, který sleduje, jak se skelná vlákna chovají. „Toto je záznam z posledního experimentu, kde jsme řešili, jak se vlákno chová při nádechu. Různě se při něm mění rychlost proudění, čímž dochází i k malé změně trajektorie vláken, případně k jejich rotaci,“ ukazuje výzkumník Milan Malý.

„Náš přínos je, že jsme získali experimentální data, která můžeme použít ke zpřesnění počítačových modelů. Budeme vědět, kolik vláken se dostane do které části plic,“ dodává vedoucí výzkumu František Lízal.

Jsou skelná vlákna nebezpečná?

Dosavadní poznatky o nebezpečnosti vláken se opíraly především o dlouhodobé studie zdravotního stavu pracovníků, kteří se na jejich výrobě podílejí. Monitoroval se u nich především výskyt onemocnění, jako je rakovina nebo plicní fibróza.

„Problém je, že tam máte spoustu dalších vlivů, jako je třeba kouření nebo vdechování jiných škodlivých částic, a to se nedá snadno odfiltrovat,“ vysvětluje vedoucí výzkumu. 

Experimentální model plic zabere celou laboratoř

I proto je výzkum, který provádí VUT, tak důležitý. Pomůže totiž dokázat, zda jsou skelná vlákna skutečně nebezpečná. Jejich zjištění mohou vést k efektivnějším pravidlům bezpečnosti práce pro ty, kteří se skleněnou vatou přicházejí často do styku.

Léčba nádorů plic

A nejen to – další možné uplatnění skelných vláken je ve farmacii. „Už asi od 70. let se ví o tom, že by vlákna mohla být dobrým nosičem léčiv do plic. To, co nám vadí u azbestových anebo i u skleněných vláken, tedy to, že má vlákno schopnost dostat se hluboko do plic, by mohlo být výhodou u nezávadných a snadno vstřebatelných vláken, které ponesou léčivou látku,“ upozorňuje Lízal. 

Vlákna se navíc dají vytvořit i jako magnetická. „Bude-li člověk vdechující vlákna v magnetickém poli, můžeme jej přizpůsobit takovým způsobem, aby se vlákno dostalo přesně do žádoucí oblasti plicního laloku.“

Spouštění simulátoru dýchání

I proto brněnský Odbor termomechaniky a techniky prostředí VUT navázal spolupráci s univerzitou na Kypru, se kterou se společně zaměřuje na to, jak vlákna reagují na změny magnetického pole. Nasbírané poznatky by mohly v budoucnu pomoci cílené léčbě nádorů plic. 

Spustit audio

Související