Byl možná nejslavnějším českým zahradníkem, jeho jméno ale zná málokdo. Benedikt Roezl znovu ožívá v Belgii

Uprostřed úhledně uspořádaného parku s mnoha skleníky leží jezírko a na jeho břehu se tyčí hrádek jménem Bouchout.

Socha z Karlova náměstí

K výstavě je potřeba projít po krásném starém dřevěném schodišti až na střechu hradu. Tady z cimbuří je nádherný výhled do botanické zahrady. Autorem instalace je výtvarník Rudolf Samohejl, který v Belgii působí: „Můj prvotní impulz byl pomník Benedikta Roezla, který se nachází na Karlově náměstí v Praze. Není úplně známý a mně přišlo zajímavé se v roce 2012 podívat na to, kdo ten člověk byl.“

Čtěte také

List velký jako strom, květ páchne po hnijícím mase. Největší rostlina světa vykvetla na 72 hodin ve Vídni

Samohejl se své práci se zabývá mimo jiné aktualizací starších pomníků ve veřejném prostoru. Socha neznámého cestovatele a zahradníka ho nakonec dovedla až do Jižní Ameriky, do míst, kde Roezl před skoro 150 lety sbíral orchideje.

„Když jsem byl v Kolumbii, vzal jsem si světlocitlivý papír a chemikálie na vyvolávání negativů a pokoušel jsem se udělat fotogramy v místech, kde Benedikt Roezl hledal orchideje a kde se tyto v polovině 19. století nacházely. Co jsem tam našel, bylo odlesněné prostředí s jedním malým národním parkem,“ přiznává.

Stín obtištěný na papír

A popisuje metodu, kterou použil: „Fotogram je přímý přepis reality, což znamená, že stín mezi zdrojem světla a papírem se přepíše na papír, ten se vyvolá, není tam prostředník, ten negativ. Já jsem v džungli položil papír pod rostliny a stín ze slunce obtiskl tvary na papír.“

To, co je vidět, jsou nakonec jen náznaky: „Všichni se mě ptají, kde jsou ty orchideje, já říkám, já jsem tam žádné nenašel, je to jen prostředí, které se za 150 let hodně změnilo. I o tom je ta výstava - nakolik se my koukáme do historie a nakolik se obraz změnil proti tomu, jaká je realita,“ dodává výtvarník Rudolf Samohejl.

Umístění umělecké instalace nedaleko Bruselu souvisí nejen s jeho vlastním působištěm. Belgie sehrála klíčovou roli i v životě Benedikta Roezla.

Zahradník se vydal do světa

„Po vyučení na zahradníka opustil Čechy a jedno z míst, kde působil, byla Belgie. Bylo to zahradnictví van Houtteho, kam vlastně nastoupil jako řadový zahradník. Ale jeho píle, um a znalosti ho postupně vyšvihly až téměř na nejvyšší post, to znamená na vrchního zahradníka,“ vysvětluje soukromý badatel Jaromír Tlustý.

Fotogram je přímý přepis reality|foto:Viktor Daněk, Český rozhlas

„Současníci o něm říkali, že měl fenomenální paměť na rostliny. On údajně dokázal rostlinu rozeznat jenom podle části jejího květu, listu a určit tak přesně, že věděl, co sbírá a co má posílat do Evropy,“ dodává.

Benedikt Roezl strávil na dobrodružných výpravách na americkém kontinentu dvacet let. Nasbíral stovky tisíc kusů rostlin, které pak posílal zpět do Evropy. Mezi nimi desítky nových druhů, které jako první určil a popsal. Práce to byla obrovská.

„Uvádí se, že vlastně v těch mnoha počtech rostlin, těch tisíců beden, jenom desetina dožila tak, aby v Evropě byla zase schopná života,“ vysvětluje badatel Jaromír Tlustý.

Na uměleckou instalaci Rudolfa Samohejla k poctě Benediktu Roezlovi, připravenou ve spolupráci s Českým centrem v Bruselu, se přijel podívat až do Belgie.