Bylo baroko obdobím temna?
Jiráskův román Temno se zvláštním způsobem ujal. Dokonce tak, že se celé období baroka častokrát nazývá právě obdobím temna. Proč se zrovna tento romanopisec nechtěně stal nositelem právě tohoto mýtu? A bylo toto období v oblasti kultury skutečně tak temné?
Počátkem 50. let začalo ve všech tehdejších nakladatelských domech komunistického Československa vycházet souborné dílo Aloise Jiráska s dodatkem, že se tak činí „z podnětu presidenta republiky Klementa Gottwalda“. V doslovu k vydání románu Temno Zdeněk Nejedlý mimo jiné napsal:
Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová. Hostem je profesor Vladimír Just, režíruje Michal Bureš.
„Jiráskovo Temno je více než román. Je i víc než historický obraz doby pobělohorské. Je to veliký vykřičník, volající k nám: Čtěte, pozorně čtěte! A přemýšlejte! Je toho mnoho, nad čím se lze zamyslit i poučit... I dnes však má nám Temno mnoho co říci, ano, dnes, kdy jde nejen o formy národního života, ale o sám charakter našeho lidu, nový, socialistický charakter, snad ještě více, neboť nám ukazuje na sám kořen reakce i v samém našem lidu. Proto i dnes čtěme Temno a učme se z něj. Velmi nás poučí i posílí v boji proti dnešnímu Temnu, stále ještě udržujícímu se v našem lidu, i když vítězně překonávanému světlem Října.“
Doba temna nebo významných památek?
Období 17. a 18. století je dobou baroka, které není pouze stylem jednoho uměleckého odvětní, ale zahrnuje celou oblast umění a životního stylu. Je to také doba pobělohorská, tedy komplikované období rekatolizace a nuceného odchodu protestantů z českých zemí. Byly to složité roky náboženských válek, které tak ničivě zasáhly celou Evropu. Území Čech absolutistickým způsobem spravovali panovníci habsburské dynastie.
Když se zaměříme na kulturu, vybaví se nám názvy skvělých staveb, vesměs významných kulturních památek. Například kostel na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou zapsaný na seznamu UNESCO, jehož autorem je Jan Blažej Santini-Aichler. Byla to doba Matyáše Bernarda Brauna, malíře Petra Brandla nebo Karla Škréty. V hudbě vznikla skvělá díla jihočeského básníka a skladatele Adama Michny z Otradovic a právě v této době se také zrodily české kancionály a pastorely. Ze světa poezie se nám může vybavit Bedřich Briedel a z literátů pak historik a zeměpisec Bohuslav Balbín.
Nástup jezuitů pak není pouhý zvulgarizovaný obraz pátera Koniáše, který pálí knihy, ale je to také rozkvět pražské univerzity, rozvoj vzdělanosti a pouličních divadel. Otázkou pak spíše zůstává, proč se tento mýtus o období temna stále udržuje v povědomí, proč jsou tyto diskuse stále „žhavé“, jako byly například v období první republiky, a zda za tím opravdu není spíše úmysl propagandistický než věcný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
