Celý můj život stojí na humoru, někdy i s přídechem ironie, podotýká Michael Kocáb

Jeho otec byl farář, maminka psycholožka a v rodině se velmi dbalo o důstojnost. „Až mi to šlo na nervy. Táta neměl práci, ale poslání... Teprve když zestárnul a zbavil se jakýchsi zábran, zjistilo se, že je to velký srandista a smíšek!“

Potřeba vymezit se vůči důstojnosti prý vedla až ke vzniku Pražského výběru se stěžejním akcentem na „tatrmanství“. Než se tato slavná kapela zrodila, studoval Michael Kocáb varhany a skladbu na Pražské konzervatoři u Ilji Hurníka. „Byla to láska na první pohled! A taky upřímný vztah – jednou jsem mu řekl: ,Pane profesore, jak to, že neznáte Franka Zappu? To tedy máte velké mezery!´“ Dlužno dodat, že si je obratem doplnil!

Jestlipak náš host někdy zaznamenal, že by ho pověstné tatrmanství, zalíbení v okázalých gestech a velkolepé show provázelo i na politické scéně? „Tam jsem žádnou teatrálnost neprojevoval, protože politiku považuji za službu veřejnosti. Politik se nemá co vytahovat, ten má mít akorát sevřenej zadek, aby se mu podařilo splnit všechny sliby, které navěšel na nos svým voličům.“

Co Michael Kocáb zažíval, když se dopustil velké provokace? Byl strach jeho častým společníkem? Oč ho vzrušující 90. léta připravila? A proč si tak libuje v roli rozverného dědečka?