Černý humor na téma konečnosti života. Film Betlémské světlo chce být podle tvůrců obkladem na srdce v těžké době

9. březen 2022

Prvotně ale tenhle film obkladem na srdce být neměl. Tvůrcům šlo „jenom“ o to, aby byl zábavný a laskavý. „Točili jsme ho v jiné době. Obkladem se stal až v čase, do kterého spadla premiéra,“ říká Zdeněk Svěrák. Podle jeho povídek syn Jan snímek natočil. A Zdeněk si tu samozřejmě střihl hlavní roli. Rodinný tým doplnil ještě Janův syn a Zdeňkův vnuk František, který se ujal střihu.   

Hlavní postavou filmu je stárnoucí spisovatel Šejnoha, kterému do života vstupují postavy z jeho povídek. „Je to o mně, já bych ani nikoho jiného hrát neuměl,“ nechal se slyšet Zdeněk Svěrák. Potvrzuje i inspiraci svým manželským životem. „Moje paní vnáší do všeho své motivy, tedy i do tohoto filmu. Mnohé dialogy, které tu říkáme s Danou Kolářovou, se před tím odehrály u nás doma,“ usmívá se.

Daniela Kolářová a Zdeněk Svěrák ve snímku Betlémské světlo

Ze života jsou i další situace filmu, objevují se tu třeba témata smrti nebo mentálního handicapu. „Ve svém věku si na smrt pomalu zvykám. Proto jsou ve scénáři i scény, kdy ležím v rakvi. Je to černý humor, ale taky způsob uvykání na konečnost života. A člověk si zvykne na všechno. Stávalo se mi, že jsem při natáčení v rakvi krásně usnul,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák. Syn Jan pak doplňuje: „Když jsem viděl tatínka v rakvi, měl jsem zvláštní pocity – úctu k oné konečnosti a radost z toho, že ještě nenastala. Když už proti těmto věcem nemůžeme dělat nic jiného, můžeme se jim aspoň smát.“

Vojtěch Kotek a Zdeněk Svěrák ve snímku Betlémské světlo

O práci s handicapovanými herci – neherci, především s Martinem Polišenským, pak oba mluví s hřejivým pocitem. „Martin natáčení vždycky prozářil, všichni ve štábu k sobě byli hodní a laskaví. Zahrnoval nás láskou. Jeho úděl je přitom mnohem těžší, než ten náš. Když chce říct větu, sestavuje ji z hlásek, jako když muzikant sampluje hudbu z různých hudebních komponentů. Přirovnal bych to k cestě z Prahy do Brna. My jedeme po dálnici pohodlným autem, on tam jede na vypuštěných pneumatikách lesními cestami. A musí tam být stejně rychle,“ skládá Polišenskému poklonu režisér Jan Svěrák. „A nejen, že je plný lásky, ještě k tomu má i smysl pro humor, “ dodává se stejnou úctou Zdeněk Svěrák. 

Film Betlémské světlo se mimo jiné točil i v domě v Počernicích, což u místních nezůstalo bez povšimnutí. „Sousedé se na nás chodili dívat. Původně jsem si myslel, že nám jdou vynadat za hluk nebo noční světlo, ale ne! Nosili nám různé pochoutky a jedna paní přímo pro nás složila báseň! Říkal jsem si: lidi nás mají rádi, asi ten film děláme hezky,“ přikládá si obklad tentokrát na své srdce režisér Betlémského světla Jan Svěrák. 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.