Češi-Nečeši aneb budoucnost češtiny

11. listopad 2013

V České republice dlouhodobě přibývá obyvatel s jiným mateřským jazykem než českým a podle prognóz by mohlo zastoupení Nečechů mezi námi do roku 2050 stoupnout až na 20 %. Čeština bude tedy stále více užívána jako druhý, cizí jazyk.

Důležité je, že největší část zmíněných Nečechů budou tvořit, jak se zdá, Slované, zejména Ukrajinci, kteří jsou dnes překvapivě největší českou národnostní menšinou. Mezi Nečechy jiného původu než slovanského pak budou zřejmě dominovat Vietnamci, kteří se jako česká národnostní menšina vyvíjí velice dynamicky a v každé další generaci vykazují podstatně větší míru přizpůsobení našemu prostředí a jazyku. Nečeši mluvící česky v dalších desetiletích výrazně přispějí k tomu, aby se posílily tendence po zjednodušování spisovné češtiny.

Ondřej Bláha

Můžeme mít celkem za jisté, že do spisovného jazyka během dvaceti nebo třiceti let proniknou např. sjednocené tvary sedmého pádu množného čísla typu s kolegama, počítačema, holkama nebo dětma, tvary druhého pádu typu z ulicí, bez košilí namísto z ulic, bez košil a že bude ustupovat pátý pád v konvenčních osloveních, tedy bude se říkat standardně pane Novák, pane Tůma místo pane Nováku nebo pane Tůmo. Zřejmě také už brzy zobecní tvary minulého času typu vytisknul, které jsou doposud nespisovné, a výrazně posílí nové, pravidelné tvary typu česám nebo houpám vedle původního češu, houpu.

Změnám podlehne i skladba české věty

Lze předpokládat, že se budou i nadále skoro lavinovitě šířit nesklonné přívlastky typu demo verze, live nahrávka, open turnaj nebo gay karneval. Dále se bude pod vlivem západních jazyků – se kterými budou nepochybně Češi i Nečeši obeznámenější ještě více než dnes – šířit poněkud stabilnější slovosled, tedy pořadí podmět, přísudek, předmět, jak ho známe z angličtiny.

Z dlouhodobého pozorování češtiny v médiích i ve škole mám také dojem, že se stále více zjednodušuje stavba českého souvětí – omezuje se repertoár spojek a stále častějšími se stávají významově vyprázdněné spojovací výrazy typu což, čímž, dvoudílný výraz s tím, že a také jednoduché uvozovací kdy, kde místo staršího při němž, na němž apod. ve vedlejších větách.

Rozdíl mezi mluveným a psaným jazykem se zmenší

Tato tendence bude tím silnější, čím důležitější místo bude mít v našem životě a v životě našich dětí internet a další elektronická média, umožňující komunikaci. Elektronická média totiž i dnes v největší míře přispívají k tomu, že se chování lidí a také způsob, jakým užívají češtinu, stává neformálním.

Je otázka, jestli to hodnotit pozitivně, nebo negativně – historie nás totiž mj. učí, že nové věci, nové způsoby chování, nové názory se lidem, kteří jsou zvyklí na věci, způsoby i názory staré, zpravidla nelíbí. Ale ještě nikdy se nestalo, že by nová generace lidí úplně zničila všechno, co vybudovaly generace předcházející. Proto se ani o češtinu a o náš národ, poměrně velký národ, nemusíme bát. Čeština bude s největší pravděpodobností žít a prosperovat i za sto let.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.