Češka z cambridgeské univerzity: Delta je nakažlivější, ale očkování proti ní stále funguje

Jak je možné, že proti delta variantě koronaviru nefungují některé monoklonální protilátky? Co se v takovém případě musí udělat?

Monoklonální protilátky jsou velice účinné a specifické shluky, které rozpoznávají velice specifická místa struktury na virovém proteinu. Jsou ale zároveň velmi citlivé k mutacím. Ty vznikly v delta variantě a způsobily, že se bamlanivimab neváže na delta variantu a přestává být účinný.

Řešením takové situace může být kombinace více monoklonálních protilátek. Evropská Unie schválila kombinaci dvou – bamlanivimabu a etesevimabu. Ale protože bamlanivimab je proti deltě neúčinný, tato kombinaci ztrácí účinnost. Někde se však uznávají i jiné protilátky, které se dají kombinovat a jsou odolné i vůči deltě.

Znamená to, že je delta nakažlivější?

Může být a to ze dvou důvodů. Prvním je snížená účinnost protilátek, ale i předešlé infekce a očkování. Druhá část je, že virus se rychleji množí v buňkách.

Snadněji také proniká do buněk?

Je to možné, naše studie ukazuje, že varianta delta získala mutace, díky nimž se snadněji dostává do buněk. Má dva způsoby, jak do nich vstoupit a některé mutace umožňují účinnější vstup. Zároveň jsme zjistili, že v buňkách se virus rychleji množí.

Čtěte také

Mutaci delta má 95 procent nakažených. Nové případy ale nepřibývají a onemocnění má lehčí průběh

Zkoumáme to tak, že vezmeme variantu delta a alfa a infikujeme buňky. Pak se podíváme, kolik se jich vyprodukuje. Po osmi hodinách nakažení mutace delta vyprodukuje desetkrát více virových částicí než alfa. Za 24 hodin už je to tisíckrát více virových částí. Delta se tak mnohem rychleji vytváří a množí.

Vakcíny jsou vytvářené na původní virus, neměly by firmy vytvářet vakcíny přímo na delta variantu?

Vakcíny, které máme, i přes sníženou účinnost také fungují proti deltě. Vypadá to, že Moderna začíná používat pro tvorbu nových vakcín takzvanou variantu beta s původem v Jižní Africe, která má podobné mutace pro vazbu protilátek jako delta. Beta je méně citlivá než delta proti těmto protilátkám, takže je to velmi dobrý cíl, na který můžeme vytvářet nové protilátky. V současné době je chytré řešení vzít vakcíny, které máme a naočkovat co nejvíce lidí, abychom snížili šíření nové mutace. Nejenže nás tvorba nové vakcíny bude stát peníze, ale také čas, který nemáme.

Pod mikroskopem nádhera

Co dalšího jste v článku zjistili o delta mutaci?

Popsali jsme jeden velmi zajímavý charakter. Během infekce se vytváří určité buněčné struktury, kterým my říkáme syncytium. To znamená, že virus umožňuje fúzi několika buněk dohromady. Ve výsledku máte obrovskou buňku, která má několik jader. Když to vidíte pod mikroskopem je to nádhera.

V praxi to znamená, že je delta mnohem účinnější ve fúzi těchto buněk. V normálním případě, když budete mít jednu buňku infikovanou a vytvoří virus, který se dostane ven z buňky a bude infikovat další buňku, spojí se a virus vůbec nemusí jít ven z buňky. Tudíž protilátky, jež jsou mimo ni, vůbec nebude vidět. To může být mechanismus, jak virus uniká imunitnímu systému a těm protilátkám, které organismus vytváří. Zatím je to však spekulace.

Vzhledem k tomu, že delta vytváří více virových částí, je možné, že to ničí organismus a vyvolává vážnější průběh nemoci.
Petra Mlčochová

Značí chování delty vážnější průběh koronaviru?

Mohlo by. Vím o dvou studiích z Kanady a Skotska, které tvrdí, že delta může mít vážnější průběh než předchozí varianty včetně alfy. Důležité je zdůraznit, že převážná většina pacientů a úmrtí byli neočkovaní lidé.

Vy už jste skončili, nebo výzkum stále pokračuje?

My jsme se teď připojili k britskému konsorciu, které bude studovat další varianty. Takže kdekoliv na světě se objeví nová varianta, laboratoře by měly začít zkoumat, jak se chová a my bychom se na výzkumu měli podílet také. Jako v tomto projektu tedy plánujeme ve zkoumání protilátek a variant pokračovat.