České rybníky na tom nejsou moc dobře. Dokazuje to nízký výskyt potápníka dvojčarého

8. květen 2021

Vodní brouk potápník dvojčarý žije v tůních, mrtvých ramenech řek nebo na mělkých okrajích rybníků. Protože jde o dravce, který svou kořist ve vodě hledá zrakem, potřebuje pro úspěšné přežití nezkalenou a čistou vodu. Takové prostředí se ale v českých rybnících hledá těžko kvůli příliš intenzivnímu chovu ryb.

Brouk byl dříve v českých nížinách běžný, ale od šedesátých let minulého století najednou jako by se po něm slehla zem.

Čtěte také

„Malé populace byly objeveny až v devadesátých letech a na přelomu tisíciletí. Jedna z nich je na rybníku Vizír na Třeboňsku a v okolních lokalitách,“ vysvětluje Vojtěch Kolář z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Právě rybník Vizír je podle Koláře jednou z ukázkových lokalit, kde potápník díky rozumnému hospodaření prospívá. Takových míst je ale v Česku bohužel málo. A jedním z důvodů je intenzivní chov ryb.

Potápník dvojčarý

Přitom potápník dvojčarý je takzvaný deštníkový druh, jehož přítomnost naznačuje, že v dotyčné lokalitě žijí i další ohrožené druhy.

„Většina vodních nádrží je vlivem hospodaření ve špatném stavu,“ říká Václav Křivan z ČSOP Chaloupky a dodává: „Příkladů, kde by docházelo k citlivějšímu způsobu hospodaření, který by byl v souladu se zájmy vodních organismů je opravdu velmi málo.“

Problém je podle něj v přístupu vlastníků vodních nádrží, kteří chtějí maximalizovat zisky z prodeje ryb, proto se nejčastěji orientují na jeden druh, a to na kapra. Naopak pokud majitelé do rybníka nasadí například dravé ryby, tak hmyz v nádržích prospívá mnohem lépe.

Čtěte také

Intenzivní chov ryb tak sice zvyšuje majitelům rybníků zisky, ale vede ke snížení biodiverzity, kdy se podle Davida Boukala z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd z vodních nádrží stávají doslova modré pouště. Podmínky pro zlepšení situace jsou podle něj dvě.

„První je přítomnost přechodové zóny s dobře rozvinutou litorální vegetací, tedy příbřežních rostlin, kde se ryby a další mohou schovat. A někdy to stačí k tomu, aby se druhy vyskytovaly i v intenzivně obhospodařovaných rybnících. A druhá podmínka je, aby rybí obsádka nebyla příliš vysoká, protože nejčastěji chovaný kapr dokáže bezobratlé vytlačit. Jednak tím, že je žere, a navíc rozrývá vegetaci,“ vysvětluje Boukal.

O českých rybnících a potápníku dvojčarém je Natura Plus Ondřeje Nováka. Poslechněte si ji.

Spustit audio

Související