„České vesnice by mohly být vzorem.“ Vědci zkoumali, co lidé vyhazují do odpadu, a chválí komposty

První zmínky o garbologii se objevují v 70. letech minulého století na americké univerzitě v Arizoně, kde analýza odpadků pomáhala zkoumat konzumní vzorce tehdejší populace. Termín garbologie nemálo zpopularizoval i americký novinář A. J. Weberman, když v odpadu hledal senzace o celebritách.

Čtěte také

Co do kompostu nepatří? Vyhnout byste se měli tukům, popelu nebo nemocným rostlinám

Odpad na vesnici – na ten se po několik let soustředil výzkum Daniela Sosny z Oddělení ekologie a archeologie a archeoložky a garboložky Lenky Brunclíkové. Studium odpadků na venkově je ojedinělý, protože se většina podobných výzkumů soustředí hlavně na města. 

„My jsme v tomto výzkumu zjistili, jak moc jsou lidé na vesnici šetrní a že to můžeme být vzorem i pro jiné země,“ říká Daniel Sosna.

„Často žijeme v představě, že na Západě je všechno lepší. Co se ale přístupu k odpadu týká, naše šetrnost nebo takzvaná tichá udržitelnost, tedy pěstování nebo kompostování, je na vysoké úrovni.“

Prostě jsme na venkově viděli velkou snahu zachránit to, co se dá. A neplýtvat a negenerovat moc odpadu.
Daniel Sosna

Vědce Brunclíkovou a Sosnu zajímaly při zkoumání odpadu na venkově hlavně potravinové odpadky. A jak zjistili, lidé je na vesnici vyhazovali minimálně. V konkrétních číslech to byla pouhá desetina evropského průměru. 

„Zaznamenali jsme celou řadu taktik, spolupráce, sdílení mezi jednotlivými domácnostmi. Lidé si předávají třeba starší pečivo pro králíky nebo hodně zavařují. Prostě jsme na venkově viděli velkou snahu zachránit to, co se dá. A neplýtvat a negenerovat moc odpadu,“ dodává Sosna.

Změnit zvyky je těžké

Podle Sosny je přístup lidí k vyhazování a k produkci odpadu poměrně složité změnit. Je to hlavně tím, že se s odpadem učíme zacházet už jako malé děti a tyto zajeté návyky v dalším životě ztěžka přepisujeme. 

Čtěte také

Nekonečný příběh recyklace platí pro plechovky i textil. Odkud a kam materiály putují?

„Všichni vnímáme, jak vzrostly ceny benzínu. Neustále si lidé stěžují, že je to neúnosné, ale když se podíváme na to, jak se jezdí, tak nemám dojem, že by to vedlo k dramatické změně chování,“ naráží Daniel Sosna z Oddělení ekologie a antropologie Etnologického ústavu Akademie ČR na to, že mají lidé jednoduše tendenci v zaběhaných modelech svého chování pokračovat.

Poslechněte si všechny vědecké reportáže.

Podle Světové meteorologické organizace může globální oteplování už v příštích pěti letech překročit hranici půldruhého stupně Celsia. Podle klimatologů to ještě nemusí znamenat katastrofu, ale není to příznivá předpověď. Jak vědci k tomuto číslu dospěli a co z toho vyplývá ? 

A jak se dá využít vodíkový pohon v dopravě ?