Česko se zbavilo dlouholeté nejhorší příčky ve výskytu střevních nádorů. Vděčíme za to lékařům a jejich vynálezům

21. březen 2023

Česko má podle odborníků nejlepší systém prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku. Přitom v minulosti mělo naopak nejhorší výsledky, co se této nemoci týče. Změnu přineslo promyšlené využívání endoskopických přístrojů zavedených do střeva. Co dovedou, vysvětluje předseda evropského výboru pro screening rakoviny tlustého střeva a konečníku Michal Kamiński.

Kolorektální karcinom a jeho screening. Ale také léčba časných stádií rakoviny obecně v trávicím traktu. To znamená rakoviny jícnu, žaludku, tlustého střeva a konečníku.

Jakou roli hrála endoskopie v tom, že se v Česku výrazně zlepšila situace s nádory tlustého střeva a konečníku?

Musíme si uvědomit dva aspekty. První je incidence, to znamená, kolik máme nových případů rakoviny. Druhý je mortalita, čili kolik lidí na rakovinu zemře. Endoskopie určitě sehrála důležitou roli co se týče prevence. Dokáže odstranit premaligní polypy ještě předtím, než by se z nich vyvinula rakovina, takže se z nich vůbec nevyvine.

Jsou tu ovšem i další faktory, když třeba méně lidí kouří, když je méně obézních lidí, když se více hýbou. To také snižuje šanci, že se objeví nádor tlustého střeva nebo konečníku. Ale co se týče screeningového programu, který byl zaveden v České republice, ten využívá kolonoskopii a testy stolice.

Když máte pozitivní test, jdete na kolonoskopii. Ta může odhalit rané bezpříznakové nádory nebo polypy, a tím se snižuje incidence i mortalita. Časem se také zlepšila léčba rakoviny, takže je vyléčených mnohem více než v minulosti. Momentálně se posouváme v tom směru, že rakovinu léčíme méně invazivně. Bez velkých operací, bez řezání kůže. Endoskopem můžeme odstranit časný nádor.

Jak velká výhoda je to, že jedním nástrojem můžete vyšetřovat i „operovat“?

Čtěte také

Obvykle, když je to opravdu rakovina, potřebujeme ještě radiologické snímky a mluvit s pacientem, protože rakovina není jen tak. Ale to, co jsem dělal pár minut před naším rozhovorem, bylo kompletí odstranění nádoru z konečníku během čtyřiceti, pětačtyřiceti minut.

Místo toho, aby musel na chirurgickou operaci a musel mít vývod po zbytek života, jsme mu odstranili časný nádor endoskopicky bez jizvy na kůži. Rána se mu zahojí za čtyři až šest týdnů a jinak nebude muset vůbec měnit svoje zvyklosti.

Kdy může být kolonoskopie, tedy kamera do tlustého střeva, dobrou prevencí? Asi není možné vyšetřovat úplně každého ani příliš často?

Kolonoskopie je náročný screeningový nástroj v tom, že je invazivní. Den před vyšetřením musíte brát preparát na přípravu střeva, a to může být nepříjemné. Není to ideální nástroj, ale pro ty, kdo chtějí to nejúčinnější, je velmi dobrý. Pro ostatní je možnost odevzdat vzorek stolice na test, který odhalí skryté krvácení.

Krev může znamenat, že je ve střevě nádor nebo přednádorové ložisko, a potom je můžeme odstranit kolonoskopií, takže je to takový dvoufázový proces. Krev ve stolici znamená vysoké riziko, asi třicetipěti až čtyřicetiprocentní, že tito lidé mají nějaké ložisko ve střevě.

Je to tedy vyvažování mezi náročností a přesností těch vyšetření?

Přesně tak, a také přijatelností. Kolonoskopie je invazivní a není pro každého hned přijatelná. V Evropě asi pro něco přes dvacet procent lidí. Ale aby byla screeningová metoda účinná, potřebovali bychom vyšetřit šedesát procent cílové populace, což jsou lidé třeba mezi padesáti a šedesáti devíti lety, záleží v jaké jsme zemi.

Kromě skandinávských zemí, kde chodí na kolonoskopii šedesát procent, toho většina ostatních nedosahuje. Pak je lepší mít to rozdělené na dvě části. Kolonoskopii pro ty, kdo hledají velmi efektivní řešení, a test na krvácení pro ty, koho odrazuje nebo děsí kolonoskopie.

Můžeme čekat nějaké vylepšení, které by zlepšilo reputaci kolonoskopie?

Jde o dvě věci. Zaprvé co se týče čištění střeva. Za posledních patnáct let tu byl výrazný pokrok. Preparát, který pacient musel vypít, byly asi čtyři litry nepříjemně chutnající tekutiny. V současnosti je to jeden litr nebo ještě méně nepříliš chutné tekutiny, a potom voda. Na chuti ještě výrobci pracují.

Čtěte také

Pokrok je také v podávání této přípravy. Dříve jsme doporučovali pacientům, aby se připravovali celý den před procedurou. Patnáct až dvacet hodin. Nebylo to ani příliš účinné, protože se za tu dobu střevo zase zaneslo.

Teď jsme přípravu rozdělili, půlku preparátu si vezmou večer předem, a druhou půlku v den kolonoskopie. Díky tomu se střevo důkladně vyčistí a pacienti to dobře snášejí. Pacientům také pomáhají sedativa, aby dobře zvládli kolonoskopii. A také školíme endoskopisty po celé Evropě, aby uměli trubici zavést bezbolestně.

Někdy se to sice může zmýlit. Proto to musíme posoudit my lékaři.
Michal Kamiński

I samotné endoskopy jsou pružnější, takže se snadněji zavádějí do střeva. Myslím si, že to byl obrovský pokrok v posledních patnácti letech, a dokonce i za poslední tři roky.

Jaký pokrok čekáte, co se týče vyhodnocování těch vyšetření? I nejlepší lékař může něco přehlédnout, pomůže v tom třeba umělá inteligence?

Umělá inteligence se teď dostává skoro všude do našich životů. Také přichází docela rychle do endoskopie. Pomáhá nám, abychom si lépe všimli polypů ve střevě. Když posunujeme endoskopem a vidíme průhled střevem, označí nám to zeleným rámečkem místa, na která bychom se měli podívat. Někdy se to sice může zmýlit. Proto to musíme posoudit my lékaři.

Bolest břicha

Všeobecně vzato nám to ale pomáhá zaměřit pozornost a podívat se pořádně. Existují přesvědčivé důkazy, že to funguje dobře. Zlepšuje se tím podíl odhalených polypů nebo adenomů, což je velmi důležitý ukazatel kvality. Snaha je také, aby systém lékařům pomohl rozlišovat mezi různými druhy polypů. Některé polypy sice mohou být malé, ale už mohou být rakovinné. Musíte rozlišovat mezi neškodnými nálezy a rakovinou a přistupovat k nim jinými prostředky. Potřebujete být úspěšnější, když léčíte rakovinu, než když máte neškodný polyp.

Systém nám také pomáhá měřit velikost polypů, protože tu je někdy těžké odhadnout z obrázku vnitřku střeva. Přitom velikost je důležité vodítko pro další sledování pacienta po kolonoskopii. Řídí se podle toho čas do příští kolonoskopické kontroly.

Můžeme tedy posluchače uklidnit, že nebudou jenom roboti rozhodovat, ale budou pomáhat lidem?

Ano, tak to je v pořádku, umělá inteligence je všude: třeba v autě vám automaticky rozsvítí světla, nebo máte tempomat nebo jinou pomůcku, která tak trochu řídí za vás nebo vám pomáhá držet směr. Něco podobného proniká i do oblasti medicíny. Je to skvělé v tom, že nám to usnadní život.

autoři: Martin Srb , aka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.