Český květen je rarita. Pro zbytek Evropy platí máj
Věděli jste, že název měsíce máj je odvozený z latinského maius? Jedná se o měsíc bohyně Maiy, která je spojovaná se zemí, mateřstvím a růstem.
„My Češi ale máme raritu. U nás známe a používáme pojem květen. Jen 1. květnu říkáme 1. máj. Celá Evropa ovšem nazývá pátý měsíc v roce máj," vysvětluje jazykovědkyně Dagmar Magincová.
Květen – měsíc plodnosti
Květen byl tradičně šťastný měsíc, protože se obnovovala vegetace a začínala volná pastva chovných zvířat. Za nejzdatnější se považovala v květnu narozená domácí zvířata (májová housata, jehňata, koťata), o májových rojích včel se říkalo: roj, který se v máji rojí, za plný vůz sena stojí.
Ale tradovaly se i pověry. Dítě narozené v máji čeká šťastný život, kojenec odstavený v máji předčasně zešediví; svatba v máji není vhodná nebo taky svatba v máji volá máry; kdo se v máji ožení, přivodí si soužení.
Známé jsou pranostiky a úsloví velebící hojné srážky, a tím bujnou vegetaci: studený máj, v stodole ráj; v máji aby hůl pastýři neoschla; máj chladný a deštivý zaplňuje stodoly, sklepy, vinice a mléčnice.
Slovo májka pochází z němčiny
Májka pochází z německého Maie, což byla starší podoba slova Mai. Májka byl slavnostně ozdobený strom, který se obřadně kácel a stavěl, buď byla májka kolektivní, nebo soukromá. Dodnes se v některých oblastech máje staví.
Kořeny tohoto zvyku jsou předkřesťanské, šlo o magický význam svěží zeleně, která chránila domy před zlými duchy, nebo před bleskem, přivolávala vláhu, u soukromých májek šlo o zajištění plodnosti budoucí nevěsty a prosperity budoucích manželů.
Související
-
Čeština se od revoluce hodně proměnila. Zkracujeme, víc si píšeme, než mluvíme
Češtinu za posledních třicet jedna let nejvíc ovlivnil vývoj informačních a komunikačních technologií.
-
Couračka, gaťovica, kucmoch, osúch. Kde se vzaly úsměvné názvy jídel?
Víte, co jsou to osúchy nebo křehance? Zjednodušeně řečeno placky. A protože je předkové měli na jídelníčku velmi často, najdeme pro ně velmi rozmanitá pojmenování.
-
Králíky, Litomyšl, Litice. Majitelé, po kterých se jmenují, byli pořádní kruťáci
Některá sídla v Pardubickém kraji, byla skutečně pojmenovaná po majitelích, jejichž jména neznamenají nic hezkého. Známe původ názvů Králíky, Litice, Litomyšl nebo Polička.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
