Český rozhlas promítne názor veřejnosti do Memoranda o veřejné službě, za navýšený rozpočet zkvalitní a posílí aktivity, zařadí změny a novinky

Díky nové úpravě výše a výběru poplatků získá ČRo do letošního rozpočtu 197 milionů korun navíc, které investuje především do posílení redakcí, rozvoje regionálního zpravodajství, programové nabídky i do krizového vysílání.

Silný hlas veřejnosti a institucí: jasné priority

„Veřejnoprávní média z podstaty své role mají sloužit veřejnosti. Proto jsme se letos v létě zeptali právě lidí – posluchačů i neposluchačů Českého rozhlasu, jaký chtějí rozhlas. Naším cílem bylo získat názory a nápady pro přípravu Memoranda k naplnění veřejné služby v rozhlasovém vysílání. Odezva nás velice mile překvapila – získali jsme nejen více než 11 tisíc reakcí, ale také nesčetně hodnotných podnětů, se kterými budeme nadále pracovat. Všem, kteří otázkám budoucnosti Českého rozhlasu věnovali svůj čas upřímně děkuji,“ říká René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu. Generální ředitel také zdůraznil, že Český rozhlas již naplňuje mnohé z toho, co si lidé na Českém rozhlase přáli posílit či nově zařadit. „Když porovnáme výsledky ankety s našimi dříve zveřejněnými záměry z dokumentu „Strategie 27 pro digitální dobu“, je zřejmé, že se naše konání shoduje s přáním veřejnosti,“ uvedl.

Celkem se do ankety zapojilo 11 453 lidí a svůj názor vyjádřilo více než 100 institucí. Následně proběhl kontrolní průzkum na reprezentativním vzorku populace. „Za naprosto zásadní považuji to, že všechny tři zdroje dat – anketa, podněty institucí i kontrolní výzkum – se shodují v hlavních očekáváních. Klíčové je pro ně nezávislé zpravodajství, investigativní práce, podpora vzdělávání, kultury a tradic, program pro regiony a menšiny a role rádia v krizových situacích,“ vyzdvihuje René Zavoral.

• Veřejnost od Českého rozhlasu očekává, že bude i nadále poskytovat široký rozsah produkce (48 %), tedy „nabídku pro každého“, zatímco zhruba třetina (35 %) dává důraz hlavně na programy, které nenabízejí komerční rádia.
• Převládá i názor, že by rozhlas měl zachovat současnou šíři programů a služeb (58 %), popřípadě jí i rozšířit (18 %). Silná většina navíc považuje digitální služby (aplikace mujRozhlas, podcasty, iROZHLAS.cz) za stejně hodnotné jako živé vysílání – více než 80 % dotázaných.
• Významná část respondentů zdůraznila i potřebu podpory literárně-dramatické tvorby (větší prostor než doposud by jí přálo 35 % lidí, zejména ženy a posluchači ve věku 50–59 let).
• Stejně silně zaznívala i očekávání, že ČRo více podpoří kulturu, národní tradice a český jazyk.
• Z regionů pak přicházel jasný vzkaz: více místního obsahu, pořadů a propojení celoplošného a regionálního vysílání. Čtvrtina respondentů by uvítala více regionálních pořadů a pro pětinu dotázaných je regionální vysílání jednou z hlavních priorit.

K propagaci konzultací s veřejností využil Rozhlas speciální web platito.rozhlas.cz, informační videa a doprovodnou kampaň ve vysílání všech svých stanic a na sociálních sítích. Dotazníky distribuoval také na velkých akcích, jako byly MFF Karlovy Vary, Colours of Ostrava, Letní filmová škola v Uherském Hradišti, Země živitelka nebo akce v Praze, Ostravě a Liberci. Součástí byly i diskuse s veřejností v regionech a kontrolní průzkum na reprezentativním vzorku obyvatel.

Detailní informace k výsledkům ankety „Jaký chcete Český rozhlas?"

Memorandum o naplňování veřejné služby v rozhlasovém vysílání 2025–2029

Výsledky ankety budou sloužit jako podklad pro Memorandum o naplňování veřejné služby v letech 2025–2029. Dokument bude po schválení Radou Českého rozhlasu, jehož projednání je plánováno na 24. září 2025, podepsán generálním ředitelem Českého rozhlasu a ministrem kultury. Do Memoranda se promítnou zejména požadavky veřejnosti na posílení nezávislého zpravodajství, rozvoj investigativní žurnalistiky, větší důraz na vzdělávací a kulturní pořady, podporu regionálního vysílání a jasně definovanou roli Českého rozhlasu v krizových situacích.

„Základní definice veřejné služby jsou již jasně zakotveny v zákoně o Českém rozhlasu a v Kodexu Českého rozhlasu. Memorandum tedy není o redefinici veřejné služby, ale o upřesnění, jak konkrétně ji budeme v následujících pěti letech naplňovat,“ říká Zavoral a dodává: „Vedle programových priorit jsme získali i jasnou podporu ve veřejnoprávní roli, která podle názoru veřejnosti spočívá především v nezávislosti na politických a ekonomických vlivech, ověřování informací z nezávislých zdrojů a v podpoře české kultury a péči o kulturní dědictví.“

Poplatky: stabilní financování media veřejné služby

Nová legislativa rozšířila okruh poplatníků o 198 100 domácností a 640 000 právnických osob a OSVČ.  Český rozhlas tak v důsledku novely mediálního zákona získá letos přibližně 197 milionů Kč navíc, což je částka po započtení vlivů omezení obchodní činnosti – reklamy a sponzoringu. Český rozhlas získané prostředky využije především na zkvalitnění a rozvoj služeb. „Rozhlasové poplatky nejsou jen formou financování, ale také symbolem společenské smlouvy mezi Českým rozhlasem a občany. Díky nim můžeme zůstat nezávislí a rozvíjet služby, které by komerční trh nenabídl,“ uvedl generální ředitel René Zavoral.

Tento model je oceňován i mezinárodně – podle nedávné zprávy organizace Reportéři bez hranic patří Česko mezi země se silnou redakční nezávislostí veřejnoprávních médií. Zpráva zároveň varuje před nahrazováním poplatků financováním ze státního rozpočtu, které by nezávislost mohlo ohrozit, a zdůrazňuje význam automatického navyšování poplatků podle inflace pro stabilitu a předvídatelnost příjmů.

V evropském kontextu je český model hodnocen Reportéry bez hranic pozitivně – zejména ve srovnání se zeměmi, kde veřejnoprávní média čelí silné politizaci, jako je Maďarsko, Slovensko nebo Itálie. „Česká republika už dnes naplňuje principy připravovaného evropského nařízení European Media Freedom Act (EMFA), které má posílit požadavky na redakční nezávislost a stabilní financování veřejnoprávních médií,“ doplňuje Zavoral.

Vyšší rozpočet umožňuje zkvalitnění a rozvoj veřejné služby

Zpravodajství: posílená investigativa a nový zpravodaj v Asii

• Český rozhlas od října 2025 rozšiřuje svou investigativní redakci na osm členů. Do jejího čele se vrací uznávaná reportérka Markéta Chaloupská, tým doplní Martin Štorkán z týdeníku Respekt a také dramaturg Antonín Viktora, který bude s kolegy v roce 2026 připravovat čtyři velké investigativní série. Redakce se také zaměří na regionální investigativní žurnalistiku.

• Od roku 2026 Český rozhlas otevře devátý post zahraničního zpravodaje – tentokrát v Jihovýchodní Asii se sídlem v Soulu. Zpravodaj doplní současnou síť působící v USA, Bruselu, na Blízkém východě, Ukrajině, v Německu, Francii, Polsku a na Slovensku.

iROZHLAS.cz: plnohodnotné regionální zpravodajství

• Od 1. září 2025 nabízí zpravodajský web iROZHLAS.cz kvalitnější regionální zpravodajství. Obsah připravují editoři ve spolupráci s regionálními zpravodajskými redakcemi Českého rozhlasu. Navigace je přehledná – čtenáři se snadno každý den dostanou k nejdůležitějším zprávám podle jednotlivých krajů.

• Tímto krokem vzniká poprvé plnohodnotné online regionální zpravodajství Českého rozhlasu a otevírá se tak cesta k personalizaci, kdy si každý čtenář bude moci nastavit obsah „na míru“.

ČRo: posílení role v kritické infrastruktuře

• Český rozhlas se čím dál více ukazuje jako klíčové médium v době krizí. V situacích, kdy selhávají jiné kanály – například při výpadcích proudu nebo internetu – zůstává rádio často jediným spolehlivým zdrojem informací. Proto ČRo investuje do technologií a rozšiřuje spolupráci například s Hasičským záchranným sborem. Cílem je formálně ukotvit roli Českého rozhlasu jako součásti krizové komunikace státu a národní bezpečnostní strategie.

• Inspirací je například Japonsko, kde veřejnoprávní rozhlas provozuje aplikaci pro včasné varování obyvatel před živelními katastrofami.

Program a výroba: více literární a dramatické tvorby

• Český rozhlas od září roku 2025 rozšiřuje přístup k literární a dramatické tvorbě. Online poslech četeb, rozhlasových her, povídek a pohádek se prodlouží z jednoho na dva měsíce (ze 4 na 8 týdnů).

• Rozhlas také posílí nabídku tvorby regionálních autorů – například prostřednictvím nových dramatických sérií s regionální tematikou.

• Vzniknou také nové dramatické série českých autorů pro děti a mládež na aktuální témata.

• A posluchači se mohou těšit na více akcí a natáčení pořadů přímo v regionech – například Tobogan, Ranní Dvojka nebo Kriminálka.

Regionální stanice: nové pořady a silnější kontakt s posluchači

• Regionální vysílání čekají od podzimu výrazné změny. Rádio Praha prodlouží živé vysílání z dosavadních 6–19 hodin až do 22 hodin.

• Od ledna 2026 se objeví nové formáty: zpravodajsko-publicistický souhrn Den v regionu, reportérský projekt Regionální stopař, cyklus Osobnosti Česka a populárně-naučná série Co v učebnicích nebylo.

• Posílí se i propojení s posluchači – více výjezdů do regionů, vysílání z terénu a podpora místní kulturní scény prostřednictvím literární a dramatické tvorby regionálních autorů, nově i na stanicích jako ČRo Zlín, Jihlava nebo Karlovy Vary.

Aktuální programové taháky

• Podcastová série ČRo Plus „Kellner. Na cestě k miliardám“ se od zveřejnění v týdnu od 8. září 2025 stala aktuálně nejúspěšnějším počinem v kategorii on demandu obsahu Českého rozhlasu. Jen za 5 dní zveřejnění získala přes 105 tisíc spuštění a byla, například, na Apple Podcasts celý minulý týden na 1. místě. Redakce lidovky.cz označila tuto podcastovou sérii za „záslužný mediální počin – a také pořádný kus poctivé práce.“

• Jednou z největších podzimních událostí je projekt Tajemná obálka TGM, originální počin, na němž se Český rozhlas podílí jako spoluautor. Přímý přenos z prezidentského sídla v Lánech proběhne 19. září od 10 hodin a posluchačům nabídne mimořádný zážitek v podobě unikátního odhalení v živém vysílání.

• Součástí podzimního programu je také Koncert pro Jaroslava Uhlíře, který se uskuteční 27. září ve Velkém sále pražské Lucerny u příležitosti jeho 80. narozenin a za účasti mnoha zajímavých osobností a hostů. V přímém přenosu ho posluchačům přinese Český rozhlas Dvojka.

Celá prezentace z tiskové konference ČRo