Český rozhlas zveřejnil připomínky k návrhu zákona o médiích veřejné služby. Stále argumentuje, že je neopravitelný
Český rozhlas zaslal ministerstvu kultury rozsáhlé připomínky k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby. Podle Rozhlasu návrh v předložené podobě ohrožuje stabilitu, nezávislost a základní fungování médií veřejné služby v České republice. Obsahuje zásadní právní i věcné nedostatky, je v řadě částí nejasný, vnitřně rozporný a není způsobilý k dalšímu legislativnímu projednání, proto Český rozhlas navrhuje jeho odmítnutí.
Připomínky ČRo se přitom ve většině shodují s připomínkami ministerstev, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Legislativní rady vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Odboru kompatibility Úřadu vlády.
Čtěte také
„Z naší právní analýzy vyplývá, že návrh zákona nevyjasňuje základní otázky fungování a postavení médií veřejné služby v rámci duálního systému vysílání v České republice. Zároveň není v souladu s Evropským aktem o svobodě médií ani s dalšími předpisy Evropské unie a Rady Evropy. Také neposkytuje dostatečné záruky nezávislého působení médií veřejné služby a nezajišťuje ani právní jistotu při přidělování kmitočtů pro šíření jejich obsahu,“ upozorňuje René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu.
Případné změny v oblasti médií veřejné služby by podle Českého rozhlasu měly vznikat formou cílené a promyšlené novely stávajících zákonů, připravené na základě široké odborné i veřejné diskuse. Český rozhlas nepovažuje za vhodné, aby byla tak zásadní změna přijímána formou urychleně připraveného zcela nového zákona.
Většina připomínek je zásadních
Zásadní problém vidí Český rozhlas také v tom, že návrh nastoluje nejistotu ohledně institucionálního a právního postavení Českého rozhlasu i jeho majetku. Neřeší dostatečně kontinuitu ve vztahu ke stávajícímu Českému rozhlasu a neposkytuje jasné záruky pro zachování rozhlasových studií v jednotlivých krajích. Právě regionální studia přitom patří k základním prvkům veřejné služby a zajišťují regionální zpravodajství, publicistiku i další obsah pro posluchače ve všech částech země.
Čtěte také
Podle Českého rozhlasu návrh zároveň pracuje s nedostatečně vymezenou definicí veřejné služby. Oproti současné právní úpravě opomíjí některé důležité činnosti, které jsou pro veřejnoprávní rozhlas zásadní. Jde například o budování sítě vlastních zpravodajů, výrobu a vysílání pořadů pro děti a mládež, podporu kulturní identity obyvatel, rozvoj mediální gramotnosti, postup při zavádění inovativních služeb, využívání nových vysílacích technologií, šíření programů v multiplexech veřejné služby nebo vysílání do zahraničí.
Významnou část připomínek zaměřil Český rozhlas také na navrhované financování ze státního rozpočtu. Ačkoli má mít příspěvek zdánlivě mandatorní charakter, návrh podle Českého rozhlasu neupravuje způsob jeho vyplácení a nepřehledně vymezuje, jaké činnosti by z něj Český rozhlas mohl financovat. Takové nastavení podle Českého rozhlasu neposkytuje dostatečnou ochranu před politickým nebo jiným vlivem na činnost médií veřejné služby.
Čtěte také
Návrh podle Českého rozhlasu zároveň otevírá prostor pro nepřímé zásahy státu do obsahu vysílání a pro ovlivňování činnosti Českého rozhlasu ze strany komerčních či dalších vlivových subjektů. Rizikové jsou v tomto ohledu zejména možnosti financování prostřednictvím darů nebo příspěvků z veřejných rozpočtů. Český rozhlas upozorňuje, že veřejnoprávní médium musí mít financování nastavené tak, aby byla jeho redakční a institucionální nezávislost chráněna nejen formálně, ale i fakticky.
Návrh zákona také zakládá pochybnosti ve vztahu ke stávající regulaci rozhlasového a televizního vysílání. Ve snaze deklarovat nezávislost Českého rozhlasu a České televize na výkonné moci uvádí, že nejsou podřízeny vládě, žádnému ministerstvu ani jinému správnímu úřadu. Takové znění je však v rozporu s dosavadním právním rámcem, podle kterého v oblasti vysílání vykonává státní správu Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Návrh tedy fakticky přesouvá část kompetencí RRTV na Radu Českého rozhlasu, tedy na zcela odlišný subjekt, který nemá právní subjektivitu ani odpovídající organizační a procesní zázemí k výkonu správních činností v oblasti vysílání. Místo posílení nezávislosti tak návrh vytváří další nejistotu v tom, jaká pravidla se mají na média veřejné služby vztahovat, kdo má vykonávat příslušné kontrolní a správní pravomoci a jak by měl tento systém v praxi fungovat.
Čtěte také
Navržená výše příspěvku podle Českého rozhlasu navíc neodpovídá reálným nákladům na zajištění veřejné služby. Neumožnila by plnit plánované úkoly podle Dlouhodobých plánů rozvoje Českého rozhlasu pro léta 2022–2028 a nepokrývá ani současné náklady vyplývající z platného Memoranda o naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání na léta 2025–2030.
Český rozhlas rovněž upozorňuje, že návrh nepopisuje dostatečně dopady na státní rozpočet ani například na Českou poštu jako státní podnik, který se prostřednictvím SIPO podílí na výběru poplatků. Při financování Českého rozhlasu a České televize ze státního rozpočtu by občané sice neplatili rozhlasové a televizní poplatky přímo, ale média veřejné služby by hradili nepřímo ze svých daní. Tímto způsobem by se nově na financování médií veřejné služby podíleli i ti, kteří jsou dnes od poplatků osvobozeni.
Dílčí úpravy nejsou možné
Podle Českého rozhlasu jsou zjištěné nedostatky návrhu zákona natolik zásadní, že je nelze odstranit dílčími úpravami. Návrh by musel být zcela přepracován tak, aby respektoval smysl veřejné služby v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, principy tvorby právních předpisů i legislativní pravidla vlády. V předložené podobě proto Český rozhlas považuje návrh za nezpůsobilý k dalšímu legislativnímu projednání a navrhuje jeho stažení.
Čtěte také
Z návrhu zákona ani z jeho důvodové zprávy podle Českého rozhlasu nevyplývá, proč je nutné přijímat zcela novou právní úpravu a měnit dosavadní vztah mezi veřejností a médii veřejné služby. „Současný systém je funkční, jeho financování je stabilní, předvídatelné a odpovídá evropským pravidlům v oblasti médií. Český rozhlas proto nevidí důvod k navrhovanému nahrazení poplatkového systému financováním ze státního rozpočtu,“ konstatuje Zavoral.
Kompletní materiál obsahující připomínky Českého rozhlasu k návrhu zákona o médiích veřejné služby je k dispozici v příloze.
