Chci malovat hloubku, která nemá dno

David Jemelka pochází z umělecké rodiny. Jeho otec je fotograf, strýc malíř, prarodiče rovněž malíři. Malířský talent, schopnost vidět věci jinak než ostatní se v rodině dědí.

David se ale hned na uměleckou dráhu nepustil, ve škole ani dobré známky z výtvarné výchovy na vysvědčení nesbíral. Vyučil se tiskařem a svůj první skutečný obraz namaloval ve 22 letech.

Jeho láskou se stal sport – aktivně provozoval bojové sporty, otužilecké plavání a běhával vytrvalecké závody. Věnoval se i chovatelství – mezi jeho domácí mazlíčky patřili hadi, akvarijní rybičky, brouci a sklípkani. Dnes mu společnost dělají dvě kočky.

Poté, co ho před pěti lety zákeřná choroba upoutala na invalidní vozík, svůj život nevzdal a tím více se začal zabývat malováním, které je dnes pro něj vším.

Má za sebou několik výstav, jednu se svým otcem - fotografem Tomášem Jemelkou - v roce 2012 v olomoucké Galerii Patro, kde se také konala zatím jeho poslední výstava loni na podzim.

autor: av
Spustit audio