Chřipka letos přišla později. Nemocné jsme měli i začátkem května, popisuje epidemiolog Smejkal

30. květen 2022

Laboratoře letos podle Státního zdravotního ústavu zaznamenaly několik stovek případů onemocnění chřipkou. Sezóna tak byla mírná, ale atypická především v tom, že v zimě cirkulovala jen velmi omezeně, dominovala až od března do května. „Chřipka přišla později, protože lidé dodržovali víc než kdy jindy ochranu dýchacích cest. Nosily se respirátory a roušky, které nás chránily i před infekcí,“ říká k letošní chřipkové sezóně hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.  

V sezóně 2020-2021 bylo v celé Evropské unii zachyceno jen několik tisíc případů. Letos už chřipka nastoupila ve větší míře. Zpočátku tomu ale nic nenasvědčovalo – v zimě totiž epidemiologové zaznamenali jen minimum nemocných, tvrdí epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.

„Chřipka v průběhu zimních měsíců cirkulovala velmi omezeně. I v našich podmínkách tady bylo do konce února jen pár případů,“ doplňuje.

Čtěte také

Teprve druhá vlna chřipky proběhla zhruba od poloviny března do půlky května. Hodně netradičně dokonce laboratoře potvrzovaly desítky onemocnění týdně ještě začátkem května.

Opět ale bez nějakých velmi závažných případů. Epidemiolog Kynčl dodává, že převažoval kmen A/H3N2, který tu s námi běžně je a obsahuje ho i vakcína proti chřipce. 

„Kdo prodělal chřipku, ten si to do smrti pamatuje,“ upozorňuje epidemiolog Smejkal a dodává, že očkování proti chřipce má význam u všech, nejdůležitější je pro seniory, malé děti, kardiaky nebo například pacienty s obstrukční chorobou plicní.

Očkování proti chřipce chrání, stejně jako je tomu u vakcín proti covidu především proti těžkému průběhu. Pravidelně se u nás ale nechává očkovat jen necelých deset procent populace.  

Celý příspěvek připravila Andrea Skalická.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.