Chuej Kche hledá cestu. Pověsti o klášteře Šao-lin

4. srpen 2020

Jaromír Meduna čte z lidových pověstí o klášteře Šao-lin, kolébce čínského čchan buddhismu, v jehož zdech se mniši cvičili ve svérázném a velmi účinném bojovém umění. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Účinkuje: Jaromír Meduna
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Překlad: Miroslav Krůta
Režie: Vít Vencl
Natočeno: v roce 2015

Klášter Šao-lin (založen 495 n. l.) je kolébkou čínského čchan buddhismu. Čchanová sekta kladla veliký důraz na osamělou meditaci. V roce 527 přicestoval do Číny indický mnich Ta-mo. Usadil se v klášteře a zahájil meditaci, která trvala devět let. Během ní pocítil Ta-mo často tělesnou i duševní únavu, kterou překonával pravidelným cvičením. Během těchto cvičení postupně vyvinul a zdokonalil bojové umění, které se stalo zárodkem současného šaolinského stylu.

Poté, co třináct šaolinských mnichů zachránilo císaře Li Ši-mina z dynastie Tchang, dostali mniši povolení účastnit se politického života a cvičit vlastní vojsko. Zbraně tehdy zahrnovaly kopí, šavli i hůl a počet provozovaných stylů se velice rozrostl. A tak klášter Šao-lin zaujal významné místo v dějinách čínského bojového umění. Jeho bojový styl se nerozšířil jen po Číně, ale začal pronikat i do dalších zemí, například do Japonska, Brazílie a Ameriky.

Během posledního tisíciletí se pak mezi lidem rozšířily pověsti o výcviku šaolinských mnichů, o jejich odvážných kouscích a zvláštních zvycích a o tom, jak obírali bohaté, aby pomohli chudým. Tyto pověsti jsou shrnuty do knihy Chuej Kche hledá cestu, kterou z angličtiny přeložil Miroslav Krůta a vydalo nakladatelství Argo. Výběr uvádíme ve vltavské Dopolední četbě.

autoři: Vladimíra Bezdíčková , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.